Hlavní obsah

Ceny Ji.hlavy pro Novou šichtu i Aj Wej-weje

Novinky, Stanislav Dvořák

Snímek Nová šichta byl o víkendu vyhlášen nejlepším českým dokumentárním filmem roku na 24. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Cenu převzal také čínský umělec Aj Wej-wej.

Foto: Ji.hlava

Film Nová šichta je o novém životě bývalého horníka.

Článek

Film Nová šichta získal současně také dvě ceny na prestižním festivalu DOK Leipzig: Zlatou holubici neboli Cenu divácké poroty v nové soutěžní Zlaté sekci pro celovečerní film a Cenu MDR pro mimořádný východoevropský dokument.

Snímek je výpovědí o člověku, který je nucen čelit velké životní výzvě. Hlavním hrdinou filmu o houževnatosti a důstojnosti je horník Tomáš Hisem, který celý život fáral v dole na Ostravsku, ale proměny práce ho vyženou na povrch a na pracovní trh, na kterém se nikdy nepohyboval. Tomáš se rozhodne stát se programátorem.

„Hlavní cenu České radosti porota uděluje snímku Nová šichta režiséra Jindřicha Andrše zachycujícího osud propuštěného horníka z dolu Paskov Tomáše Hisema, který se zkouší v padesáti rekvalifikovat na počítačového programátora. Film je pečlivou a citlivou observací bez předsudků a zlehčování, kdy se přibližujeme k postavě a k jejímu prostředí natolik blízko, že promění nejen nás, ale i autora samotného. Film na příkladu jednoho člověka přesně pojmenovává obecně platná témata vztahu centra a periferie, existenciální tísně, proměny a odcizení práce v neoliberální ekonomice a adaptability člověka ve světě bez silné záchranné sítě. Zítra může být na místě horníka z dolu Paskov kdokoliv z nás,“ uvedla porota.

Komunikace politická i umělecká 

Cenu za přínos světové kinematografii převzal čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej. „Při hledání jazyka, jak oslovit lidi, objevil Aj Wej-wej dokumentární film. Dokázal vykročit ze stínu svých uměleckých projektů a se svou zkušeností ze světa výtvarného umění proměnil své filmy v nástroj společensko-politické komunikace, který ale stále zůstává součástí umění. Filmy Aj Wej-weje jsou silným svědectvím o osobní odvaze, ať je sám jejich aktérem, nebo ‚jen‘ pozorovatelem. Překvapí však i svou niterností a hlubokým humanistickým přesahem,” říká k výběru letošního laureáta ředitel Ji.hlavy Marek Hovorka.

Aj Wej-wej

Hlavní soutěžní sekce Opus Bonum, která představuje nejlepší světové dokumentární filmy, letos uvedla deset snímků. Vyhrála Bílá na bílé slovenské režisérky Viery Čákanyové.

Mezi moři

Nejlepším filmem východní a střední Evropy se stali Lotyšští kojoti lotyšského režiséra Ivarse Zviedrise. Porota sekce Mezi moři, ve které zasedli například režisérka a loňská vítězka sekce Opus Bonum Lina Zacher nebo francouzský filmař Adrien Genoudet, vybírala z devíti filmů.

„Porota se rozhodla ocenit film, který nám s citlivým přístupem k dobře zvoleným postavám ukazuje globální a dobře známé téma z jedinečné a nekonvenční perspektivy, jež ale přesto umožňuje divákům dostat se velmi blízko nejenom k hlavnímu protagonistovi, ale zároveň se i ponořit do celého příběhu. To vše podporuje režisérova silná filmová vize,“ uvádí porota.

Zvláštní uznání pak bylo uděleno rakouskému snímku Poslední obraz režisérky Judith Zdesar za její poetickou estetiku při hledání smyslového zobrazení každodenního a dobře známého prostředí a za jeho vizuální ztvárnění navždy ztracené vzpomínky pomocí záblesků světla ve světě temnoty.

Nejlepším debutem letošního roku je portugalský snímek Duchové: Dlouhá cesta domů režiséra Tiago Siopy. „Za úžasný filmový styl, za imerzivnost duchovně obohacujícího vyprávění. Epos malého rozsahu dávající vytušit celý mytologický svět. Křehká esej o vzpomínce, lidských kořenech a o okamžiku, kdy je přítomnost explicitně spojena s budoucností i minulostí. Film jako volný verš. Čistá kinematografie,“ uvedla porota.

Zvláštní uznání získal snímek Dům francouzské režisérky Judith Auffray.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám