Článek
Byl uplynulý rok tím nejlepším ve vaší umělecké kariéře - že se vám podařilo zúročit a završit to, na čem jste v posledních letech pracoval?
Určitě to pro mě byl po všech stránkách skvělý rok, a možná opravdu ten nejlepší. Thálie je úžasná, moc si toho ocenění vážím, ale trošku bych se bránil říct, že jsem něco završil. Přijde mi, že když někdo něco završí, zbývá mu už jen to zabalit. Ale ta cesta nekončí, věřím, že bude ještě někam pokračovat a směřovat, a že je ještě hodně co hledat a objevovat.
Z muzikálu Elisabeth
Když jste se dozvěděl, že v ostravském nastudování Elisabeth budete hrát Luigiho Lucheniho, tak už jste znal muzikál z nastudování v Divadle J. K. Tyla v Plzni, kde ho uváděli v české premiéře?
Ano, znal jsem plzeňskou verzi, viděl jsem ji. Během konkurzů na ostravskou verzi jsem si nastudoval i další verze, původní z devadesátých let i tu poslední ze Schönbrunu, kterou jsem pak viděl i živě na tour v Curychu.
Takže jste věděl, do čeho jdete, že jde o velmi náročnou roli. Já jsem vás měl možnost vidět už na ostravské generálce a už tehdy jsem si říkal, že role je vám šitá přímo na tělo. Cítil jste i vy při posledních zkouškách před premiérou, že role je pro vás výjimečná?
Já jsem roli Lucheniho zkoušel v období, kdy ve mně ještě doznívalo chvění z muzikálu Kinky Boots, který byl v Ostravě trochu jako zjevení. Možná to bude znít kacířsky, ale po Kinky Boots, kdy jsem se musel silně zaměřit na tanec, na jiný druh zpěvu, na celou syntézu, přišel najednou Lucheni, což je také velmi silná a skvělá role, ale více zapadala do toho, co jsem znal už z dřívějška.
Byla to další role z linie jakýchsi muzikálových vypravěčů, mezi které patří Jidáš v ostravském nastudování Jesus Christ Superstar nebo Che v muzikálu Evita, který stále ještě hraji v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích.
Co se týče hereckých prostředků, Luigi Lucheni pro mne představoval návrat do mého komfortnějšího prostoru. Takže když jsem ho v Ostravě zkoušel, neměl jsem sám za sebe pocit, že vytvářím něco výjimečného a že to bude mít ve výsledku až tak krásnou odezvu.
Lukáš Adam získal cenu za roli Luigiho Lucheniho v inscenaci Elisabeth (ND moravskoslezské - soubor muzikálu, Ostrava)
Takže role pro vás nebyla zas tak náročná, jak by se mohlo zdát?
Já se každou roli snažím dělat tak, abych si za ní stál, aby byla plastická, baví mě práce s detailem, rozkrývání nejhlubších pohnutek postavy. Netvrdím, že role Luigiho Lucheniho pro mě představovala nějaký odpočinkový proces, ale Lola v Kinky Boots pro mě byla v komplexnosti o něco náročnější.
O kvalitě ostravské Elisabeth svědčí, že Národní divadlo moravskoslezské obdrželo od tvůrců muzikálu exkluzivní licenci pro pořízení zvukového záznamu. Na vznik CD stále ještě běží sbírka na portále HitHit. Jednou z odměn, které mohou dárci získat, je účast na rétorickém kurzu, který právě vy budete vést. O co přesně půjde?
My jsme to pojmenovali jako kurz mluveného projevu se zaměřením na obsahovou stránku za použití metod storytellingu. Podobné kurzy dělám už od covidu. Když byla divadla zavřená, tak jsem se vrhnul právě na tento obor. Tento konkrétní workshop bude o tom, jak se dá používat příběhovost a narativní způsob vyprávění v rámci běžné komunikace. Jde o určité šablony a principy, které se dají natrénovat a aplikovat například do moderace nebo do prezentací různých projektů.
V Moravském divadle Olomouc ztvárníte roli Che, což je hlavní mužská postava v muzikálu Evita. Role pro vás ale není úplně nová, několik let ji hrajete v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. V čem bude olomoucká inscenace jiná?
Každá verze tohoto muzikálu je úplně jiná. Hrál jsem už v ostravské verzi jako člen company, takže v Olomouci to pro mě bude už třetí Evita, ve které se objevím. Myslím si, že zrovna tento muzikál je dobré vidět v různém režijním pojetí, protože je řada způsobů, jak dílo uchopit i jak uchopit hlavní postavu Evity.
V některých nastudováních režiséři zdůrazňují a obhajují její ženskost, někdo ji režíruje jako oportunistku, která si šla tvrdě za svým, někde je vztah mezi Evitou a Che plný až sexuálního pnutí, jindy zase jako jasná opozice. Je hodně způsobů, jak režijně přistoupit k její povaze i k politickému backgroundu.
Se kterým pojetím, o nichž jste mluvil, bude pracovat olomoucká verze Evity?
Nevím, jestli to chci prozradit, abych diváky nepřipravil o překvapení. Ale myslím, že olomoucké nastudování bude ukazovat určité věci tak, jak se ještě v žádné jiné české verzi nestalo. Jde spíše o detaily, které jsou ale podle mého názoru docela odvážné a nekompromisní.
Co jiného vás čeká v nadcházejícím roce?
V Ostravě premiéra původního muzikálu Tak se nám stalo…, což je nové dílo skladatele Zdeňka Krále, libretisty Tomáše Vůjtka a režisérky Gabriely Petrákové, kteří mi svěřili roli prozaicky pojmenovanou Připosránek…
Bude to takový, jak s nadsázkou říkáme, ostravský socialistický Sex ve městě. Měli jsme už jednu zkoušku, na které jsme to celé projeli od začátku do konce. Myslím, že to bude docela pecka. Je to moc pěkné dílo se skvělým libretem a nápaditou hudbou.
Na podzim, tedy už v příští divadelní sezoně, mě čeká premiéra nové inscenace v Divadle na Fidlovačce v Praze. Půjde o hudební inscenaci podle jednoho slavného českého filmu. Více ale prozradit nemůžu.
