Článek
„Nejsem sentimentální typ, ale když jsem nabídku přijal, vybavily se mi večerní zkoušky, prázdný Hrad, noční ticho… a pocit, že se divadlo dělá z něčeho opravdového,“ uvedl v rozhovoru Holiček.
Sám začínal jako dětská hvězda slovenské televize, brzy se etabloval i na české scéně. Nejprve jako herec, později jako tvůrce autorských inscenací. Přes studium v Praze a práci na alternativních i zavedených scénách v Divadle Na zábradlí nebo Činoherním klubu se profiloval jako výrazný režijní hlas s důrazem na současná témata, jazyk a rytmus.
„Už dávno se necítím jako herec. Posledních dvacet let jsem hlavně režisér, a i když mám ke své herecké minulosti úctu, to, co definuje moji práci dnes, je právě režie. Baví mě skládat svět kolem sebe tak, aby mluvil k dnešku,“ řekl režisér, který se jako herec blýskl třeba v seriálech Vyprávěj, Ohnivý kuře nebo Ordinace v růžové zahradě 2. Tam se, stejně jako na Letní shakespearovské slavnosti, vrátil po letech jako režisér.
Othello: tragédie jinakosti i důvěry
Výběr inscenace, kterou si vzal „pod křídla“, padl na Othella z několika důvodů. Holiček od začátku chtěl inscenovat tragédii, a právě Othello pro něj zosobňuje drama lásky, identity i společenského přijetí.
„Othello nemusí být nutně černoch. Musí být jiný. Jinakost je totiž téma, které určuje celý jeho osud a zároveň nám nastavuje zrcadlo. Kde jsou hranice tolerance? A co se stane, když se člověk cítí být neustále zpochybňovaný?“ zamýšlel se.
Postava Jaga, kterého v letošní novince ztvárňují Jan Cina v alternaci s Vojtěchem Vodochodským, v jeho podání není jen „zloduch“, ale téměř archetypální postava dneška.
„Je to psycholog, manipulátor, marketér. Člověk, který ví, co říct a komu to říct, aby získal moc. Dnes to vidíme kolem sebe pořád a mnohdy to ani nevnímáme jako problém. Lidé jsou ochotní nechat se vést, i když vědí, že jsou manipulováni,“ konstatoval.
Braňo Holiček na tiskové konferenci s Martinem Hilským (vlevo), který hru přeložil.
Na otázku, zda bude Othello klasický, nebo moderní, odpověděl Holiček stručně: „Obojí. Shakespeare je natolik silný, že každá doba si ho aktualizuje sama. My se snažíme vypíchnout to, co může diváky dnes opravdu zasáhnout, a tomu přizpůsobujeme i inscenační jazyk.“
Velkou výzvou je podle něj právě práce s textem, který má stovky let, a přesto musí působit svěže: „U autorských inscenací máte volnost, ale i riziko, že to nefunguje. Tady máte jistotu kvalitního textu a povinnost ho nezničit. Opřít se o něj, ale zároveň ho znovu otevřít. To mě na tom fascinuje.“
Othello se na Pražském hradě začne hrát koncem června a skončí 6. září. Během tří červencových večerů se představí také na brněnském Špilberku. Kromě něj se letošní program skládá také z loňské novinky Marná lásky snaha. Nechybí Macbeth, Večer tříkrálový, Jak se vám líbí či Zimní pohádka.
Program Letních shakespearovských slavností se ale představí také v Ostravě i Bratislavě. Právo a Novinky jsou mediálními partnery akce.
