Článek
Byl to rok nebývale rušný i co výměn na postech ředitelů divadel. Přepřahalo se v Plzni, Liberci, Českých Budějovicích, Národním divadle v Brně, čeká to Klicperovo divadlo v Hradci Králové i Slovácké divadlo v Uherském Hradišti. A nejen na místech ředitelů, ale i uměleckých šéfů. Miroslava Krobota vystřídal ve vedení Dejvického divadla Michal Vajdička, Michala Dočekala v Národním divadle Daniel Špinar. Ne všude proběhly výměny bez diskusí a jen budoucnost ukáže, co ve svých důsledcích přinesou.
V každém případě lze ale želet „odejití“ dirigenta Roberta Jindry a dramaturga Daniela Jägra z ostravského Národního divadla moravskoslezského, kde jejich tým dlouhodobě profiloval operu po hudebně-dramaturgické stránce velmi vynalézavým a šťastným způsobem.
Rozruch kolem Činoherního studia v Ústí nad Labem
Celý rok se táhl rozruch kolem Činoherního studia v Ústí nad Labem, který ukázal, že stále ještě bohužel platí, že nesmyslným a arogantním zásahem „shora“ lze zničit to, co se pracně budovalo po desetiletí. Zdá se, že ústecká absurdní tragigroteska vyústila do šťastné katarze, nicméně budiž nám však všem varováním a poučením.
V Plzni se s velkou slávou otevřelo Nové divadlo. Do radostného úžasu ze vzniku nové budovy se vmísila skepse z problémů se stavbou i provozem spojených. V pražských Holešovicích se nenápadně otevřela Jatka 78 – inspirativní prostor pro alternativní umění.
S výročími roku – ať už začátku I. světové války v roce 1914, či čtvrt století po sametové revoluci – se divadla vyrovnala víc než nápaditým spíše nákladným způsobem, hlavně tam, kde na to mají.
Finančně si totiž stojí divadlo, jako ostatně živé umění obecně, stále dost mizerně, ale to je bohužel po léta se vlekoucí choroba, kterou těžko léčit v zemi, kde kulturou neoplývá ani její nejvyšší politická reprezentace. Přesto divadlo žije, a to i mimo Prahu v mnoha různých a potěšitelných podobách, od opery přes činohru, balet, muzikál, pohybové či alternativní divadlo až po loutky – a kvalitní počiny lze najít nejen v profesionálním, ale i amatérském divadle, jak ostatně ukazuje i pět „top“ zážitků.
Divadelní zážitky Radmily Hrdinové
1. Leoš Janáček: Aus einem Totenhaus, Staatsoper im Schiller Theater Berlín
2. Leoš Janáček: Věc Makropulos, Národní divadlo Brno
3. Peter Shaffer: Amadeus, Divadlo na Vinohradech Praha
4. Vít Peřina a kolektiv: O beránkovi, který spadl z nebe, Naivní divadlo Liberec
5. Jan Duchek: Il Congelatore, Divadlo ad Hoc
A jako každý rok, i letos nás bohužel opustila řada skvělých osobností, přičemž smrt si vybírala nejen mezi divadelníky, ale i teoretiky. Za všechny vzpomeňme Pavla Landovského, Otakara Brouska, Ivana Balaďu, Petra Skoumala, Karla Brožka, Zdeňka Hořínka, Karla Krause, Františka Fröhlicha...