Článek
Rozervanost se stala součástí Kafkova života i díla, čímž tvůrce nepřestává lákat ke stále novým pojetím a uchopením. Nejinak tomu bylo v případě inscenace brněnského baletního souboru.
Autorkou koncepce titulu Kafka a zároveň režisérkou je brněnská baletní mistryně, choreografka a pedagožka Markéta Pimek Habalová. Jako absolventka taneční konzervatoře má za sebou taneční zkušenosti s interpretací klasického i moderního repertoáru. S choreografií začínala před třiceti lety. Její choreografický a režisérský slovník v sobě snoubí osobité pohybové vyjadřování včetně humoru stavěného na režijní nápaditosti.
V novince Kafka Habalová jako režisérka a autorka zkušeně propojuje tři samostatné choreografie (včetně své) do svébytného dramatického celku. Titulní postava Kafky je prezentována jako člověk zápasící se vztahy s blízkými i cizími osobami a událostmi, které tvořily součást jeho soukromého i profesního života a tvorby.
Choreografie Habalové se soustřeďuje na pasáže z Kafkova života. Do vytvořeného příběhu jsou implantovány abstraktní fragmenty z prožitků postav Kafkových děl. Autory těchto choreografií jsou tanečnice, choreografka a také scénografka Barbora Rašková a taneční sólista a choreograf Glen Lambrecht.
Dvouhodinová inscenace začíná prologem, v němž se před scénou představuje hlavní postava – Franz Kafka – se svými pochybami, umem a především emocemi. V navazujících epizodách sledujeme jeho vztahy s rodinou, přáteli, vztah ke stereotypnímu pracovnímu procesu… Například pasáž z pojišťovny, kterou tančí juniorský soubor, doslova srší nápaditým tanečně výtvarným jazykem, který připomíná strhující špičkovou muzikálovou company show.
První polovinu baletu zakončuje Raškové pohybově nápaditá choreografie Proměna, která ve svém vrcholu otevírá téma hranice mezi obvyklostí a odlišností člověka. Tyto chvíle umocňuje výtvarná složka, která „deformaci“ implementuje do zohyzdění těl. Možná nešťastně naznačená „údernost“ této deformace může v některých divácích vyvolávat až nepříjemnou asociaci se závažným nádorovým onemocněním.
Po přestávce pokračuje baletní příběh v ladění ovlivněném Kafkovou nemocí a jeho bojem a postojem k ní. Celá komponovaná inscenace nakonec vrcholí dramatickým Procesem v choreografii Lambrechta. Jeho taneční jazyk v sobě mísí prvky moderny a klasiky, což jej povyšuje nad obvyklou taneční modernu. Navíc toto propojení umocňuje náboj a sílu prezentovaných emocí.
K propojení a dokreslení jednotlivých částí přispívá rovněž pestrá směsice hudebních pasáží z děl ze druhé poloviny minulého a začátku tohoto století. Během představení zní hudební fragmenty z tvorby Američanů – skladatele a pianisty Phillipa Glasse, skladatelky, houslistky a zpěvačky Caroline Shawové, dále německých hudebníků a skladatele Nilse Frahma Maxe Richtra a ruského hudebního skladatele Alfreda Schnittkeho.
K umocnění dějové atmosféry jednotlivých částí přispívá také dynamicky se proměňující scéna výtvarníka Davida Janoška, který má za sebou studium designu nábytku a interiéru, restaurátorství a činoherního herectví. Tyto zkušenosti odrážejí funkčnost scény a maximální využívání všech kulis i rekvizit. Ponuré, ale promyšlené a funkční kostýmy jsou dílem Pavla Knolleho, který při jejich návrzích zúročil zkušenosti tanečníka.
V nastudování Kafky poprvé v Brně účinkují tanečníci tří tanečních uskupení baletního souboru. Propojení tanečních variací zkušených tanečníků v hlavních rolích, juniorů z NdB2 a členů projektu NdB3 v dalších úkolech dává nastudování mimořádnost, která oživuje jinak velmi náročná převážně ponurá témata děje.
Z výkonů všech tanečníků čiší zaujetí tématem i formou nastudování. V náročném titulním partu se v premiéře představil zkušený Arthur Abram. Z dalších interpretů zaujali například João Gomes (Max Brod), Adéla Kulíšek (Sestra Otílie). V dětské roli Děvčátka ohromila publikum svými tanečními dovednostmi Hedvika Janíčková, která byla Abramovi v několika duetech rovnocennou taneční partnerkou.
První novinka letošní sezony obohacuje repertoár Národního divadla Brno o moderní, umně nastudovaný a tématy stále aktuální dramatický titul, který si zcela jistě najde své diváky.
| Kafka |
|---|
| Koncepce a režie: Markéta Pimek Habalová, choreografie: M. Pimek Habalová, Barbora Rašková a Glen Lambrecht, hudba: Nils Frahm, Philip Glass, Max Richter, Caroline Shaw a Alfred Schnittke, scéna: David Janošek, kostýmy: Pavel Knolle, světelný design: Jakub Julínek. Premiéra: 24. října 2025 v brněnském Janáčkově divadle (psáno z premiéry) |
| Hodnocení: 90 % |









