Článek
„Jestli někdo góme, že je to brnkačka, že stačí vtruknót na kraj a hóknót do placu nějaké ten zvonek a je vymalováno, tak to je těžce mimo mísu. Byla to těžká hokna sajtny ajnštajnů, co na tem bóchala skoro tři jařiny,“ řekl Novinkám k zápisu dlouholetý propagátor hantecu Honza Žanek Hlaváček. Volně přeloženo: jestli si někdo myslí, že stačí jen přijít na kraj a říct pár fórů a je hotovo, tak se velmi mýlí, protože podklady na zápis připravovali vědci tři roky.
Návrh totiž bylo nutné doslova vědecky podložit a dokázat, že hantec je originální, navíc historicky ukotvená, a přitom stále živá mluva, která je neodmyslitelně spjata s moravskou metropolí. Za jeho zápis bojuje dokonce Ústav pro jazyk český. Návrh podal za Muzeum města Brna jeho ředitel Zbyněk Šolc, který na hradě Špilberk pravidelně v hantecu provází turisty.
Mezi podporovateli zápisu je Stanislav Moša, režisér a ředitel Městského divadla v Brně, kde je oblíbeným kusem muzikál My Fair Lady (ze Zelňáku), který je samozřejmě v hantecu. Sám Hlaváček je autorem mnoha knih v brněnské mluvě a na rádiu Krokodýl má svůj oblíbený pořad Brněnský hantec, v němž učí posluchače pronikat do tajů tohoto netradičního slangu.
Základem hantecu je němčina. Další složkou je jazyk, jemuž se kdysi běžně říkalo moravština, prý s nádechem hanáckého nářečí. V hantecu je zastoupen jidiš, neschází v něm slůvka z italštiny, francouzštiny, maďarštiny, romštiny a nově i termíny z angličtiny.
Hantec je připomínkou toho, že Brno bylo vždy moravské město, v němž část obyvatel hovořila moravštinou a druhá němčinou. Říkali si Moravané. Rodiny byly dvojjazyčné, někdy využívající oba jazyky v podivné směsici současně. Prarodiče padesátníků běžně používali místo slůvka „jo“ jako hovorové ano „ja“ a nikdo si neuvědomoval, že je to němčina.
„Brněnský hantec je neodmyslitelnou součástí charakteru moravské metropole, žije mezi lidmi a díky jejich nadšení a smyslu pro humor se předává dál,“ uvedl náměstek jihomoravského hejtmana pro kulturu František Lukl (STAN). Hantec nyní čeká boj o celostátní zápis a pak bude navržen i na světový zápis do nehmotného dědictví lidstva u UNESCO.
Za fórek to nepovažují jazykovědci. „Hantec na seznam UNESCO rozhodně patří. Je to mluva s příběhem. Sice se při poslechu hantecu bavíme, ale příběh nevnímáme. Jasně ukazuje, že Brno bylo vždy křižovatkou Evropy,“ řekla Novinkám Milena Šipková z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, která zpracovala k zápisu odborné vyjádření.
Projev brněnského zastupitele Olivera Pospíšila v hantecu z roku 2020. Jazyková ukázka.Video: Václav Toman, Novinky