Článek
Šedesát let a čtyřicet alb
Shodou okolností se tak zpěvák vrací do haly, kde se uskutečnil i jeho první pražský koncert v roce 1995, který měl neuvěřitelnou atmosféru a kde i Dylan brzy pochopil, co pro české publikum složené převážně z pamětníků 60. let jeho písně znamenaly.
Dylan se setkal tehdy v hale i s prezidentem Václavem Havlem a dojmy z koncertu i z Prahy způsobily, že další rok přijel opět a hned třikrát vystoupil v Paláci kultury. Ani nevadilo, že Dylan v nich hrál "jen" na foukací harmoniku a kytaru odložil.
V mezičase, co uplynul od jeho poslední návštěvy, Dylan oslavil šedesátku, vydal další dvě alba, kterými rozmnožil řadu čtyřiceti, jež od roku 1962 vydává (nepočítáme různé antologie, výběry či neoficiální tzv. bootleg nahrávky), získal Oscara za filmovou píseň, poskytl některé své písně do několika filmů a sám si - jak je jeho zvykem - ve filmu i zahrál (naposledy v Masked and Anonymous).
Poslední desky
Psát o Dylanově významu pro americkou kulturu by bylo tématem na doktorskou práci. Jeho texty jsou trvalou složkou americké poezie, ačkoli i dnes vyvolávají protichůdné reakce. Naposledy právě texty z jeho posledního autorského alba z roku 2001 Love and Theft, kde se vrátil ke kořenům a k blues a byl obviněn z použití cizích motivů.
Více kritiku uchvátilo jeho předcházející album Time Out of Mind z roku 1997, jež lze pochopit i jako částečné životní rekapitulování. Po jeho natočení těžce onemocněl, když se nadýchal plísně z ptačího trusu a srdeční problémy ohrožovaly jeho život.
Na pódiu je Dylan šťastný
Stále platí, co řekl před časem časopisu Spiegel "Někdy to nenávidím, jindy miluji, ale nakonec scéna je jediné místo, kde jsem šťastný, kde můžu být tím, čím chci."
V průběhu večera zazní písně z posledních dvou Dylanových alb, ale i starší věci. Ty však neustále předělává, mění melodii i slova, takže pro publikum jsou často hádankou a je obtížné je poznat i pro největší bobcats" (Dylonovy fanoušky). O zpěvákově vztahu ke starým písním platí jeho vyznání "Nejde o to být básníkem osmdesátých let, rockerem devadesátých let. Staré prostředky jsou nejužitečnější, mohou vás vždycky vysekat z problémů, musíte se zkrátka dostat přes takové to držet krok s dobou".
Dylanova třetí pražská návštěva bude nepochybně událostí - zprávy z ostatních měst jeho evropského turné mluví o Dylanově skvělé formě a zdůrazňují, že kromě kytary a foukací harmoniky se dokonce vrátil i k elektrickému pianu.