Zkrotit bezpečnostní agentury by měl nový zákon

Často tak firmy poskytují nekvalitní služby nebo platí nízké mzdy. Právem oslovené agentury zavedení nějakého zákona vítají, ale upozorňují na možná rizika.

„Hlavním cílem navrhované úpravy je kultivované prostředí soukromých bezpečnostních služeb, zkvalitnění poskytovaných služeb a snížení četnosti výskytu zjištěných negativních jevů. Ať už jde o útoky na zaměstnance bezpečnostních služeb, nebo naopak snížení četnosti situací, kdy se zaměstnanci bezpečnostních služeb dopouštějí protiprávních jednání,“ sdělil Právu mluvčí vnitra Ondřej Krátoška.

Nový návrh regulace je po­dle ministerstva oproti předchozím pokusům modernizovaný. „V návrhu zákona je posilována trestněprávní ochrana zaměstnanců bezpečnostních služeb při ochraně životů, zdraví a majetku. S tím jdou ruku v ruce i přiměřené požadavky na bezúhonnost a odbornou způsobilost podnikatelů a jejich zaměstnanců,“ doplnil. Ministerstvo předpokládá jeho předložení návrhu zákona vládě do konce letošního roku.

Česko je jednou z posledních zemí v Evropě, kde regulace chybí a je upravena pouze zákonem o živnostenském podnikání. S tím souvisí spousta mezer včetně absence přesných dat o tom, kolik bezpečnostních agentur u nás působí. Čísla ministerstva průmyslu a obchodu evidují na 14 tisíc ekonomických subjektů s koncesí v oboru komerční bezpečnosti. Podle Ekonomického deníku se ale tyto počty značně liší ve srovnání s Českým statistickým úřadem, který eviduje pouze 6500 subjektů.

„V současné době není nikdo schopen určit přesnější počet osob podnikajících v oblasti komerční bezpečnosti. (…) Navrhovanou právní úpravu by se evidence subjektů vedla na jednom místě,“ stojí v analýze vnitra.

Vzniká tak silně konkurenční prostředí a kvantita je tak důležitější než kvalita. „Ukotvení legislativy týkající se komerční bezpečnosti v českém právní řádu rozhodně chybí. Nesmí však jít pouze o regulaci, ale zejména o kompetenci a práva. Jako jedno z největších pozitiv vnímám snahu o celoplošné navýšení kvality poskytovaných bezpečnostních služeb, zvýšení prestiže daného oboru a částečnou právní ochranu pracovníků komerční bezpečnosti,“ uvedl Oldřich Rutar, Strategic affairs Director ze společnosti M2C.

Absence zákona přináší podle analýzy nejen nízkou kvalitu zaměstnanců. Problémem jsou i malé mzdy, protiprávní jednání některých pracovníků, absence ochrany soukromí sledovaných osob a také riziko zneužití získaných dat ve prospěch jiného ­klienta.

Generální ředitel SSI Group Václav Elman upozornil, že se zákon v Česku připravuje již druhou dekádu. Podle něj ani tato regulace nepřinese očekávaný efekt.

„Podle našeho názoru je chybný předpoklad navrhovatele, že lze problémy z velké části řešit přijetím zákonné normy a další regulací trhu. Největším rizikem je z našeho pohledu odtrženost návrhu zákona od praxe,“ konstatoval Elman. Proces přípravy návrhu zákona je kvůli tomu podle něj ve výsledku zmatečný, nekonzistentní a jeho uvedení do reálné praxe bude mít negativní dopady.

Podle Rutara z M2C je třeba se vyvarovat neúměrnému množství povinností a administrativy. „To by s sebou přineslo i spoustu dalších závazků, které se promítnou do cen,“ popsal. Podle něj je potřeba, aby návrh obsahoval právní ochranu pracovníků v bezpečnosti. „V mnoha případech jsou takoví pracovníci v první linii – jsou na místě téměř okamžitě, když nastane katastrofa, mimořádná událost, teroristický útok a podobně,“ uvedl.

Předloha by podle vnitra měla reagovat na současnou bezpečnostní situaci u nás i ve světě. „Neumožní získat licenci osobě, která podléhá mezinárodním sankcím, a osobě, které má být odepřen nebo neumožněn vstup na naše území podle zákona o pobytu cizinců,“ řekl mluvčí vnitra Krátoška.