Článek
Případ má svůj počátek už v roce 2015, kdy se do nemocnice v Broumově dostala žena poté, co se v sebevražedném úmyslu předávkovala antipsychotiky. Žena skončila na místní interně, protože psychiatrické oddělení v Novém Městě nad Metují bylo plně obsazeno.
Žena zůstala v nemocnici na pozorování, nebyly s ní žádné větší problémy, ovšem třetí den dobrovolné hospitalizace vyskočila z okna na chodbě oddělení a po pádu utrpěla těžká zranění.
Po několika letech se pak žena začala s nemocnicí soudit a tvrdila, že zdravotníci chybovali, protože mohli vzhledem k situaci předpokládat, že se o sebevraždu pokusí znovu. Když neuspěla, podala ústavní stížnost. V ní namítala mimo jiné to, že justice porušila její právo na soudní ochranu, neboť v případu se prý vycházelo jen z některých důkazů, zatímco jiné ignorovala.
ÚS: Měli vědět, že riziko existuje
Senát Ústavního soudu se soudcem zpravodajem Josefem Baxou dal ženě zapravdu.
„Nemocnice měla vědět o tom, že u stěžovatelky existuje skutečné a bezprostřední riziko zopakování sebevražedného pokusu. Nemocnice věděla, že má dlouhodobé problémy s duševním zdravím, které jsou závažnější povahy a se kterými se psychiatricky léčí. Nemocnice si též byla vědoma, že ji hospitalizuje bezprostředně po jejím sebevražedném pokusu,“ zrekapituloval Baxa.
„Stěžovatelku nevyšetřil psychiatr ani psycholog. Za této situace si nemocnice měla být vědoma skutečného rizika, že se stěžovatelka znovu pokusí o sebevraždu. Navzdory tomuto riziku nemocnice nepřijala rozumná opatření, aby sebevražednému pokusu předešla,“ vysvětlil Baxa s tím, že zdravotníci nad ženou ani nevykonávali zvýšený dozor.
Nemocnice měla podle verdiktu také možnost ženu po prvotním zaléčení nechat převézt například na psychiatrické oddělení. „Místo toho však nemocnice bez dobrého důvodu spoléhala na to, že stěžovatelka nebude svůj sebevražedný pokus opakovat, a ponechala ji na interním oddělení až do okamžiku sebevražedného pokusu skokem z okna,“ dodal Baxa.
Případ se tak vrací zpět před náchodský okresní soud.
