Článek
K tragédii, jejíž podrobnosti nebyly vzhledem k citlivosti případu zveřejněny, došlo podle všeho na Táborsku. Babičku potrestal místní okresní soud trestním příkazem za usmrcení z nedbalosti. Z celého nálezu Ústavního soudu přitom není jasné, jaký trest žena dostala. Vzhledem ke způsobu rozhodnutí se ale zřejmě jednalo o podmínku nebo podobný alternativní trest.
Proti takovému postupu bojovala chlapcova matka, jeho nevlastní otec a nevlastní dědeček. Namítali porušení práva na účinné vyšetřování a také napadali to, že soud trestním příkazem nerozhodl o jejich odškodnění. Babička naopak ve svém vyjádření tvrdila, že se od počátku snaží se zbytkem rodiny usmířit, všeho lituje a nabídla prý i finanční odškodnění.
ÚS: Chyby se neděly
Senát v čele s Janem Wintrem ve čtvrtek argumenty pozůstalých neuznal. „Účelem trestního příkazu je zjednodušení a urychlení trestního řízení ve skutkově a právně méně složitých věcech. Odkázání poškozených trestním příkazem na občanskoprávní řízení tedy může být logickým projevem toho, že se trestní soud snaží bez zbytečných průtahů rozhodnout ve věci samé,“ připomněl Wintr.
Soudci připustili, že sice z podnětu poškozených mohou do některých trestních věcí vstupovat, to ale neznamená, že by se to mělo stát pravidlem. „Žádný z podnětů k dalšímu dokazování, které stěžovatelé činili, nebyl takové povahy, aby nevyhovění mu představovalo porušení práva na účinné vyšetřování. Stěžovatelé spíše polemizovali s různými detaily skutkového děje, které z valné většiny ani nemohly nic změnit na právní kvalifikaci,“ konstatoval Wintr.
Stejně tak soudci nenašli chybu ani v tom, že příbuzní se musí svých nároků domáhat u civilních soudů.
„Existovaly zde konkrétní okolnosti a pochybnosti, které ještě bude třeba v civilním řízení posoudit a dalším dokazováním objasnit. Nejednalo se ani o situaci, kdy by poškozeným bezprostředně hrozila další sekundární viktimizace v civilním řízení,“ zakončil Wintr.
