Článek
V rozsudcích poukázaly především na obhajobu obviněného, který tvrdil, že chtěl zbraně dobrovolně odevzdat, což mu ale bylo fakticky znemožněno jejich zajištěním při domovní prohlídce.
Takový právní pohled na věc ale odmítl Nejvyšší soud v Brně (NS). V rámci projednávaného dovolání, které podal v neprospěch policisty šéf žalobců Pavel Zeman, předchozí verdikty zrušil s jasným vzkazem: „Zánik trestnosti nelze spojovat s pouhým pojmutím úmyslu pachatele nelegálně držené zbraně odevzdat.“
V odůvodnění svého rozhodnutí pak NS upřesnil, že zbraňovou amnestii nelze chápat tak, že v období její platnosti nebude vyvozována trestní odpovědnost vůči všem osobám nelegálně držícím zbraně. „Beztrestný může být pouze pachatel, u něhož se projevuje pozitivní změna myšlení, která má konkrétní podobu dobrovolného a faktického odevzdání zbraně,“ uvedl v rozsudku Nejvyšší soud.
Zbraně sám neodevzdal
V této souvislosti NS upozornil, že nelze akceptovat navenek nikterak neprojevený úmysl obviněného nelegální zbraně v průběhu zákonné lhůty odevzdat. „Dané beneficium zákonodárce poskytl pouze těm pachatelům trestného činu neoprávněného ozbrojování, kteří svůj úmysl nelegálně drženou zbraň odevzdat projevili aktivním způsobem. Kromě faktického odevzdání by takovým příkladem mohla může být i situace, kdy by byl pachatel zadržen se zbraní cestou na příslušnou složku policie, kde ji chtěl dobrovolně odevzdat,“ vysvětlili soudci NS.
Za důvod prominutí trestu rozhodně nepovažuje NS situaci, kdy jsou nelegálně držené zbraně zajištěny při domovní prohlídce i v průběhu lhůty pro jejich dobrovolné odevzdání. „Dovedeno ad absurdum by pachatelům trestného činu nedovoleného ozbrojování, jež měli „štěstí“, že u nich byly v průběhu zbraňové amnestie nedobrovolně zajištěny nelegálně držené zbraně, bylo poskytováno zcela neoprávněné dobrodiní oproti pachatelům, kteří by toto ,štěstí‘ neměli,“ poznamenal NS.
Rozhodnou právní skutečností k posouzení otázky zániku trestní odpovědnosti tak podle názoru NS není běh času, nýbrž jednání pachatele, které spočívá ve faktickém odevzdání nelegálně držených zbraní.
Odsouzen nebyl
Soud ve Znojmě přede dvěma týdny v tomto případu znovu rozhodl o zastavení trestního stíhání, nikoli však z důvodu zbraňové amnestie, ale s ohledem na nízkou společenskou škodlivost, neboť se nejednalo o střelby schopné zbraně způsobilé vyvolat reálné nebezpečí jejich zneužití.
Zákon považuje zbraňovou amnestii za zvláštní případ účinné lítosti, která může vést k zániku trestněprávních důsledků pro pachatele nedovoleného ozbrojování. „Jejím účelem je ochrana lidí před možným ohrožením jejich života a zdraví, které vyplývá z nekontrolovaného držení, nošení nebo výroby střelných zbraní, střeliva a výbušnin,“ uzavřel Nejvyšší soud.
Poslední zbraňová amnestie proběhla v roce 2014. Podle statistiky Policejního prezidia během šesti měsíců odevzdali lidé bezmála 6000 nelegálně držených zbraní a půl miliónu kusů střeliva. „Ve většině případů se jednalo pistole a revolvery. Všechny zbraně policisté odeslali na balistické expertizy, aby vyloučili případnou spojitost se spácháním trestné činnosti,“ uvedla mluvčí prezidia Ivana Nguyenová.
Zbraňová amnestie se zpravidla vyhlašuje v rámci novel zákona o zbraních a střelivu. V ČR proběhly zatím čtyři.