Článek
Obžaloby z šíření poplašné zprávy čtyřiatřicetiletého Jungmanna zprostil nejprve okresní soud v Plzni s tím, že se nejedná o trestný čin. Jeho verdikt následně potvrdil v odvolacím řízení krajský soud v Plzni.
Muž se podle spisu předloni v únoru zaměřil ve svých komentářích na texty sdílené na facebookové stránce plzeňské fakultní nemocnice v době koronavirové pandemie. Pod jeden z článků, kde si lékař nemocnice posteskl, že na covid umírají i mladí lidé a zdravotníci nemohou nic dělat, Jungmann napsal: „Já si myslím, že je schválně nějak zabíjíte, abyste měli čísla. Určitě jim dáte něco do pití nebo nějaký jed místo léků.“
U příspěvku o očkování zase napsal: „Jak je ta depopulalizační vakcína nastavená, jsou to ty dva roky? Kdy potom každý zemře?“ V dalším komentáři obvinil zdravotníky, že dítěti s covidem „vetřeli na sliznici nějakou chemikálii, aby onemocnělo a oni to mohli dát na Facebook“.
Sám Jungmann se hájil tím, že v době, kdy komentáře napsal, byl ve špatném psychickém stavu a měl deprese a prý si neuvědomoval, co píše. Cítil nebezpečí, když četl různé články o covidu, a nevěděl, čemu může věřit.
Komentáře odtržené od reality?
Státní zástupkyně byla přesvědčena, že těmito příspěvky způsobil nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřoval poplašnou zprávu, která je nepravdivá.
Podle soudu ale byla Jungmannova tvrzení natolik absurdní a odtržená od reality, že znepokojení obyvatelstva nezpůsobila. „Je absurdní, že by lékaři podávali nějaký jed místo léků,“ konstatoval soud. Podle něj nenastal ani ohrožovací účinek žalovaného jednání v intenzitě předpokládané skutkovou podstatou trestného činu šíření poplašné zprávy. „Poplašné komentáře záhy po jejich zveřejnění totiž smazala dotčená fakultní nemocnice a učinil tak i obviněný, takže nebezpečí vážného znepokojení alespoň u části obyvatelstva nestihly způsobit,“ zdůvodnil dále soud svůj verdikt.
U soudu stanul muž, který nařkl nemocnici, že kvůli covidovým číslům schválně zabíjí lidi
Podle Stříže ale v případě žalovaného trestného činu šíření poplašné zprávy není zapotřebí, aby ke znepokojení části obyvatelstva skutečně došlo, ale postačuje vznik nebezpečí takového znepokojení. „Nepravdivé komentáře obviněného byly zřejmým popisem zdraví poškozujícího až vražedného jednání a před jejich smazáním je sdílely stovky lidí. U takového počtu oslovených uživatelů sociálních sítí nelze vyloučit, že nezanedbatelná část z nich mohla být těmito zprávami skutečně vážně a bezprostředně znepokojena,“ stojí v textu dovolání, se kterým se mělo možnost Právo seznámit.
Podle šéfa žalobců totiž není možné přehlédnout, že se část veřejnosti měla možnost s těmito příspěvky obviněného seznamovat za zcela mimořádně vypjaté společenské atmosféry. „Stalo se tak totiž za stavu bezprecedentního plošného ohrožení zdraví a životů obyvatel v souvislosti s prokázáním výskytu koronavirové nákazy, kterou byla společnost v té době výrazně poznamenána,“ zdůraznil Stříž.
Na závěr nejvyšší státní zástupce vyjádřil nesouhlas s názorem obecných soudů, že by jednání obviněného naplňující znaky zločinu bylo možno považovat za jednání nezávažné, jehož škodlivost nedosahuje obvyklé míry trestných činů obdobného druhu.