Výjimečný trest za vraždu družky sekáčkem platí. Že to tak žena chtěla, neuvěřil ani Ústavní soud

Špaček ženu zabil předloni v dubnu, k činu se přiznal. Počkal si, až družka půjde spát, a poté ji napadl sekáčkem na maso a nožem, také ji škrtil.

Podle obžaloby žena utrpěla mnohonásobná bodná a sečná poranění na hlavě, krku i těle. Žádné z nich nebylo samo o sobě smrtící, žena zemřela kvůli krvácivému šoku. Muž se po činu sám udal policii.

Obžalovaný tvrdil, že se s družkou domluvili na společném odchodu ze života s tím, že on ji usmrtí a potom spáchá sebevraždu. Soudy sice nevyloučily, že by partneři o takové možnosti v minulosti mluvili, nedospěly ale k závěru, že by žena k usmrcení svolila a ponechala vše na obžalovaném.

V ústavní stížnosti Špaček znovu uznal, že vraždu spáchal, a vyjádřil lítost, zpochybnil však závěry o motivu i délce útoku. Uvedl, že s družkou byli nemocní, neměli žádnou životní perspektivu, proto se prý nelze divit, že se dohodli na „společném odchodu z tohoto světa“.

„Pokud stěžovatel tvrdí, že družku usmrtil vlastně na její žádost, je to již jen s ohledem na popis skutku zjevně nevěrohodné,“ reagoval ÚS.

V usnesení soud poukázal na to, že kauzou se postupně zabývaly tři soudy, shodly se ve všem podstatném a detailně se věnovaly všem sporným otázkám.

„I v ústavní stížnosti stěžovatel argumentuje podobně jako před obecnými soudy, nemá proto smysl, aby Ústavní soud již počtvrté vysvětloval, v čem se ve své argumentaci stěžovatel mýlí a proč byl skutkový stav zjištěn obecnými soudy dostatečně, a to i v otázce naplnění podmínek pro uložení výjimečného trestu,“ stojí v usnesení.

Výjimečný trest se podle zákoníku ukládá v délce nad 20 let až do 30 let nebo na doživotí. Mezi podmínkami, na základě kterých mohou soudy pachatele takto trestat, je mimořádná závažnost činu a také, pokud je možnost nápravy obžalovaného obzvláště ztížena.