V lázních málem zemřela na infarkt, o odškodné se neúspěšně soudí

Do lázní v Hodoníně odjela žena v polovině dubna 2016. Po dvou týdnech se ale její zdravotní stav začal zhoršovat. Už šest dní před tím, než skončila v nemocnici, si podle svých slov stěžovala na průjem a silnou bolest na hrudníku, která vystřelovala do zad. Lékařka jí prý řekla, aby si koupila živočišné uhlí. Přes víkend se její stav zhoršoval, v pondělí se proto prý vydala znovu za lékařkou, ale opět dostala radu, aby jedla uhlí.

O den později už bojovala o život. „Bolest na hrudi byla mnohem silnější, neměla jsem sílu dojít ani na toaletu, nemohla jsem mluvit a začala jsem mít třes. Moje spolubydlící šla za paní doktorkou, aby se mnou něco udělala, místo ní došla sestřička a píchla mi nějakou injekci. Mezitím volal můj syn, ani jsem ho v telefonu nevnímala. Po poledni konečně došla paní doktorka a následně dojela sanitka, která mě odvezla do nemocnice. Tam mi udělali EKG a za nějakou chvíli mě odváželi vrtulníkem do Brna,“ popsala žena.

V centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie ženu ihned operovali, osm dní byla na mimotělním oběhu a domů se dostala až 28 dní po zákroku. Lékaři napsali, že infarkt u ženy začal 28. dubna, tedy že prodlení k operaci bylo šest dní. K tomu lékaři přidali tři vykřičníky.

Po rekonvalescenci pak žena se svým synem, který se rozhodl nenechat údajné pochybení jen tak, oslovila soudního znalce. Ten konstatoval, že postup lázeňské lékařky byl jednoznačně chybný. „Při učebnicových obtížích pacientky s vysokým rizikem kardiovaskulárního onemocnění lékařka nepomýšlela na diagnózu akutního infarktu myokardu. Nevyšetřila osobně nemocnou, poslala sestru s aplikací injekce,“ napsal znalec.

Následovala žaloba na lázně, v níž se žena domáhala 2,5 milionu korun a syn se připojil s nárokem na 700 tisíc. Lékařka ale chybu důrazně odmítla. „Paní v žádném případě neudávala zhoršení svého zdravotního stavu ani bolesti na hrudníku, při další kontrole bolest ani dušnost neuváděla. Během druhé poloviny dubna měla řada pacientů střevní virózy, proto jsem předpokládala, že má střevní chřipku,“ uvedla lékařka.

Soudkyně Okresního soudu v Hodoníně se rozhodla zadat další znalecký posudek. Znalkyně pak uvedla, že postup lékařky byl nesprávný, pokud by žena s infarktem mluvila pravdu, a naopak pokud by byla pravda na straně lékařky, postupovala by v tom případě správně. Podle křivky EKG nakonec znalkyně došla k závěru, že infarkt se u ženy projevil až osudný den.

Hodonínský soud na základě tohoto závěru žalobu zamítl, aniž by vyslechl druhého znalce, jehož posudek označil bez dalšího vysvětlení za neobjektivní a irelevantní. Verdikt potvrdil i odvolací Krajský soud v Brně.

Nad takovým přístupem se pozastavil ženin advokát Lukáš Prudil. „Oba posudky splňovaly všechny náležitosti, ale jen jeden znalec byl u soudu slyšen. Nevím, jak víc by měl být pacient ve sporu se zdravotnickým zařízením vybaven, než když má v ruce posudek o chybě zdravotnického zařízení,“ kroutil hlavou Prudil.

O frustraci a nespravedlnosti mluvil i ženin syn. „Kdybych se ten den lékařce nedovolal, maminka by umřela, vždyť za ní předtím poslali jen sestru s nějakou injekcí. Nechtěl jsem to tak nechat, i lékaři řekli, že to byl zázrak, že to máti přežila. Po zákroku už nemá tu sílu, nejezdí už na kole, neběžkuje, těžko vyjde do kopce, vnoučata nemůže pohlídat. Po operaci měla jet zase do lázní, byla z toho nešťastná, měla strach, že tam umře,“ řekl Právu syn.

Podle vedení hodonínských lázní nikdo nechyboval. „Žaloba byla soudem prvního stupně zamítnuta a odvolací soud rozsudek prvního stupně potvrdil. V obou případech soud neshledal na naší straně jakékoliv pochybení,“ reagoval jednatel Milan Sýkora.

Případ ještě není u konce, postup obou soudů přezkoumá ještě Nejvyšší soud.