Článek
Dívka se ocitla v těžké životní situaci poté, co od ní a dalších dětí odešla jejich matka. Se sourozenci proto zůstala v domácnosti pouze se svým otčímem. Problémy začaly od roku 2014.
„Násilné jednání bylo na ní pácháno od věku jejích 13 let a trvalo po dobu mnoha let, nejméně pěti,“ popsal Novinkám advokát dnes už 24leté ženy Michal Marčišin.
Muži byly kladeny za vinu stovky skutků sexuálního a násilného charakteru. Policie zahájila jeho trestní stíhání v roce 2023, a to pro podezření z pohlavního zneužití a sexuálního nátlaku. Soud v roce 2024 shledal muže vinným ze zmíněných skutků, navíc přidal i ohrožování výchovy dítěte.
Obžalovaný, letos 51letý muž, prohlásil u soudu vinu, což soud zohlednil při uložení výše trestu. V něm se promítla i ochota zaplatit nemajetkovou újmu. Muž dostal úhrnný trest čtyři roky vězení a povinnost zaplatit náhradu nemajetkové újmy 600 tisíc korun.
V případu otčíma rozhodoval Okresní soud Pelhřimov a táborská pobočka Krajského soudu České Budějovice. Na jejich postup si ale žena stěžovala u Ústavního soudu.
Poukazovala přitom jak na nesprávnou právní kvalifikaci, tak na z ní vyplývající nepříslušnost okresního soudu, na což okresní soud nijak nereagoval.
Ústavní soud ženě zčásti vyhověl, když konstatoval, že obecné soudy se ve svých rozhodnutích dopustily porušení jejího práva na soudní ochranu.
„Především okresní soud, ale do určité míry i krajský soud některým námitkám stěžovatelky nevěnovaly takovou pozornost, kterou by si nepochybně zasloužily. Z tohoto úhlu pohledu Ústavní soud, pokud to řekneme ve zkratce, této ústavní stížnosti vyhověl,“ řekl novinářům soudce Jan Svatoň.
Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůraznil právo obětí na účinné vyšetřování. Ignorování námitek ženy považuje za neoprávněný zásah do stěžovatelčina ústavního práva na soudní ochranu.
Z hlediska Ústavního soudu okresní soud pochybil i v tom, jakým způsobem přijal prohlášení viny obžalovaného. Pokud by byl muž souzený za znásilnění, hrozil by mu vyšší trest. Prohlášení viny většinou také vede k nižšímu trestu.
Bude žádat odškodné po státu
Ačkoliv se Ústavní soud ztotožnil s tvrzením stěžovatelky, že trest pro obžalovaného je mírný, do rozhodnutí soudů ohledně trestu nijak nezasáhl.
„Těžištěm stěžovatelčiných námitek byla polemika o následcích, které na jejím zdraví a stavu trestná činnost zanechala. Okresní soud i okresní státní zastupitelství zaujaly ke stěžovatelkou předestřeným otázkám týkajícím se újmy na zdraví vlastní ústavně souladné a důkazně podložené názory, které Ústavnímu soudu nepřísluší přehodnocovat,“ uvedl Ústavní soud.
Zrušení rozhodnutí by navíc vedlo k přerušení trestu, z něhož už má muž zhruba polovinu odpykanou, a k nežádoucí revokaci přijetí prohlášení viny. „Aby Ústavní soud mohl v této procesní situaci zasáhnout zrušujícím nálezem, musely by k tomu být dány mimořádně silné důvody, které však Ústavní soud neshledal,“ dodal Ústavní soud.
Žena by ale mohla požadovat odškodné. „Ústavní soud závěrem upozornil, že na základě nynějšího nálezu Ústavního soudu o porušení práv stěžovatelky se lze domáhat náhrady škody po státu,“ dodal Svatoň.
Stěžovatelka se soudu nezúčastnila. Její advokát Michal Marčišin rozhodnutí očekával. Novinkám řekl, že jeho klientka se bude domáhat náhrady škody po státu za postup soudů.
