Článek
„Rozhodnutí Ústavního soudu vnímáme jako potvrzení toho, že naše kroky byly vedeny snahou chránit zájmy občanů i městský majetek. Přestože jsme byli v minulých letech opakovaně kritizováni, ukázalo se, že naše stanovisko bylo správné,“ napsalo vedení Božího Daru v tiskovém prohlášení.
Vodovod a kanalizaci na nejvyšší vrchol Krušných hor vybudovalo město. Následně skiareál požádal o připojení několika budov a dalších plánovaných objektů. Boží Dar to odmítl kvůli tomu, že kapacita sítí je nedostatečná. Oproti tomu skiareál namítal, že na připojení má ze zákona nárok.
Záležitost se dostala nejdříve ke karlovarskému okresnímu soudu, později v plzeňskému krajskému. Oba dospěly ke stejnému závěru, že město by mělo vyjít soukromému podnikateli vstříc. Zastupitelé Božího Daru však podali dovolání k Nejvyššímu soudu. „Díky jejich rozhodnutí se podařilo spor dovést k výsledku, který definitivně stvrdil Ústavní soud,“ uvedla radnice.
Provozovatel lyžařského areálu ale případ hodnotí zcela jinak. „Nejvyšší soud ve svém verdiktu nevyvrátil názor, že rozhodnutí města Boží Dar svévolně nepřipojit plánované toalety a restauraci na vrcholu Klínovce k vodovodu a kanalizaci je chybné a v rozporu se zákonem. Zabýval se výhradně procesní stránkou věci a stanovil, že záležitost musejí vyřešit orgány veřejné správy, nikoli justice,“ sdělil skiareál také v tiskovém prohlášení.
S verdiktem nesouhlasí, ale respektuje ho. „I nadále se proto bude domáhat svého oprávněného nároku prostřednictvím správních úřadů, eventuálně správních soudů,“ doplnil.
Starosta Božího Daru Jan Horník (Náš Boží Dar) už dříve konstatoval, že areál by se měl domluvit na připojení s Jáchymovem, pod nějž vrchol Klínovce administrativně patří. Konečné slovo tak bude mít vodoprávní úřad.
