Článek
K obžalovanému psychiatrovi přišla v dubnu 2020 teprve jedenadvacetiletá žena trpící depresemi kvůli týrání vlastními rodiči v dětství. Smolík ji podle obžaloby nejprve přiměl, aby si lehla na záda, a začal ji hladit po celém těle, včetně prsou i přirození, a říkal jí, aby „se uvolnila a pociťovala jeho příjemné dotyky“.
Při dalším sezení ji měl říct, aby si sedla doprostřed ordinace na židli a sundala si blůzu, pod kterou neměla podprsenku. Následně ji podle spisu osahával na prsou a bradavkách, o kterých jí říkal, že jsou „krásně velké a bude z nich hezky stříkat mléko“.
Rovněž ji měl přimět, aby si klekla na všechny čtyři, sednout si jí na záda a přikázat jí, aby ho vozila po ordinaci. Podle spisu se jí měl také třít penisem o nahé tělo. Na případ v roce 2023 upozornil Deník N.
Smolík na začátku své výpovědi obžalobu ze sexuálního nátlaku odmítl. „Necítím se být vinen v otázce sexuálního zneužití pacienta. To je naprosto mimo možnosti, které bych pravděpodobně v průběhu padesátileté praxe ventiloval, prováděl, vědělo by se o tom,“ uvedl Smolík a pokračoval výčtem svých úspěchů v oblasti psychiatrie. „Stál jsem u zrodu současné psychiatrické klasifikace,“ řekl mimo jiné soudu.
Smolík první dvě hodiny své výpovědi pojal víceméně jako přednášku z psychiatrie, kdy se například věnoval definicím různých psychiatrických termínů, jako je regrese, disociační porucha a podobně.
„Osoba s disociační poruchou může vnímat stejnou situaci různě v různých časových obdobích, může měnit interpretaci minulých událostí,“ uvedl Smolík mimo jiné na adresu poškozené a dodal, že disociační porucha může vést ke zkreslování reality.
Obžalovaný: Šlo jí o život
„Existoval stav bezprostředního ohrožení života pacientky. Taková situace zakládá stav klinické nouze, v níž je lékař povinen jednat bez odkladu,“ řekl Smolík s tím, že u pacientky hrozila sebevražda a připomněl, že šlo o pocovidovou dobu.
Podle obžalovaného je případ pacientky složitý, a proto užil dotykovou terapii, konkrétně Pesso Boyden psychomotorickou terapii (PBSP – Pesso Boyden System Psychomotor), respektive vlastní diagnostickou modifikaci této terapie. Podle Smolíka jde například o lehký dotyk ramen, který je krátký, pulzní, neúplný. „Dotykový test je neintimní, diagnostický,“ upřesnil Smolík. „Nevznikl tak žádný tělesný kontakt, který by mohl být vnímán jako sexuální,“ dodal.