Článek
Vyplývá to z jeho korespondence s úřadem, do níž měly Novinky možnost nahlédnout.
Jedním z prvních vysokých představitelů ministerstva spravedlnosti, se kterým advokát Kárim Titz kvůli bitcoinům komunikoval, byl někdejší Blažkův náměstek a blízký spolupracovník Antonín Stanislav.
„Za mého působení, někdy v roce 2023, jsem dostal pokyn z kabinetu člena vlády, abych s příslušným věcným útvarem projednal podnět doktora Kárima Titze,“ napsal Novinkám. Stanislav již Blažkovým náměstkem není, rezignoval pod tlakem svých kauz k 1. březnu loňského roku. Kárim Titz jménem svého klienta, dříve odsouzeného Tomáše Jiřikovského, požádal ministerstvo o „posouzení možnosti spolupráce s cílem nalezení řešení problematické právní situace“.
Jiřikovský byl v té době již podmínečně propuštěn z vězení a usiloval o navrácení majetku, jenž mu byl v roce 2016 zabaven.
Již tehdy podle informací Novinek padla informace, že na zabavené elektronice jsou uloženy bitcoiny „velmi vysoké hodnoty“.
Jiřikovský s Titzem měli poptávat, zda by ministr Blažek neužil v jejich případě speciální opravný prostředek, který má jen on. Podle Stanislava to ale nebylo možné využít.
O vydání elektroniky a dalších osobních věcí zabavených policií nakonec soudy rozhodly až letos v lednu po čtyřleté právní bitvě.
K bitcoinovému daru se vrátilo ministerstvo loni v prosinci. Tehdy si už Titz dopisoval přímo s Blažkem. Předložil mu nabídku. Když bude kladně rozhodnuto o vrácení zajištěné elektroniky, převede jeho klient na stát třicet procent z virtuální měny, která se na ní bude v danou chvíli nacházet. Dopis obsahoval shrnutí kauzy kolem nelegálního tržiště se závěrem, že nelze prokázat, že by zajištěné věci byly částečně pořízeny i z nelegálně získaných peněz.
Zůstávají nejasnosti
Ministr na to odpověděl, že on do kompetencí soudů nemůže vstupovat a co se týče majetku státu, je potřeba postupovat v souladu se zákonem. Současně uvedl, že budou-li k dispozici konkrétní údaje o Jiřikovského majetku na elektronice, je připraven pomoci v jednání s ministerstvem financí a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Co se stalo, že nakonec bitcoinový dar, zpeněžený později částkou 957 milionů korun, přijal sám jen za ministerstvo spravedlnosti, zůstává nejasné. Pavel Blažek pro Novinky uvedl, že měsíc před uzavřením darovací smlouvy byl jeho úřad právě ministerstvem financí odkázán na majetkový úřad. „S ním se pak konzultoval další postup,“ napsal v reakci.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí sice přiznal, že první zprávu o možném bitcoinovém daru obdržel již 30. ledna tohoto roku, přesto prý detaily neznal a jeho úřad se k ničemu nevyjadřoval.
Ministerstvo financí potvrdilo i únorový kontakt, o kterém mluví Blažek. Jen se podle něj odehrál jinak.
„V únoru se referent ministerstva spravedlnosti telefonicky obrátil na ministerstvo financí s obecným dotazem ohledně právní úpravy zákona o majetku státu a nakládání s virtuálními měnami,“ sdělila mluvčí financí Michaela Lagronová.
„Referentovi byla telefonicky poskytnuta obecná odpověď a bylo mu sděleno, že zkušenosti s nakládáním s virtuálními měnami v majetku státu má majetkový úřad,“ dodala. Jiná komunikace na toto téma podle ní již neproběhla. A od akce resortu spravedlnosti se distancuje i jmenovaný úřad. „Na nakládání s bitcoiny v majetku ministerstva spravedlnosti se úřad nepodílel,“ napsala Novinkám jeho mluvčí Michaela Tesařová.
Kauzu nyní prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu kromě jiného kvůli praní špinavých peněz a získání prospěchu velkého rozsahu, za což hrozí vězení tři až deset let či propadnutí majetku. Blažek tvrdí, že převzetí daru rozhodně nemůže být trestný čin, například proto, že dárce neměl z celé transakce žádný prospěch.
„Není nezbytné, aby osoba, pachatel trestného činu, z něhož pocházejí špinavé peníze, měl prospěch z toho, že někdo jiný tyto špinavé peníze pere,“ zdůraznil Filip Ščerba z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
„Trestněprávní odpovědnost bych nevylučoval,“ řekl také ústavní právník Ondřej Preuss. „I kdybych si odmyslel kryptoměny, nelegální tržiště a drogy, tak mi to přijde problematické z povahy věci, z hlediska střetu zájmů,“ dodal.
