Článek
Vrubelovi původně hrozilo za podvod pět až deset let vězení. Kromě trestu vězení a zákazu činnosti mu soud uložil i trest propadnutí majetku a povinnost náhrady škody.
Kauza se týká let 2010 až 2017. Muž podle rozsudku v úmyslu získat majetkový prospěch pro již odsouzenou společnost sjednával s poškozenými dohody o investicích a nepravdivě je utvrzoval o jejich zhodnocení a zajištění. Zamlčel jim přitom, jak bude s prostředky nakládáno. Část totiž využil na hrazení pojistného u pojistných smluv, kterým se dlouhodobě zabýval; investiční činnosti se věnoval jen v omezené míře. Pokud by poškození podle soudu o těchto krocích věděli, peníze by muži nesvěřili. Vrubelova společnost nakonec skončila v insolvenci, návrh podal jeden z klientů.
Vrubel obžalobu odmítl, poukázal na to, že se zaměřila pouze na nepatrnou část jeho podnikání, a to investování. Jeho podnikání bylo podle něj zaměřeno na zprostředkovatelskou činnost, šlo o pojistné smlouvy, uvedl, že v této činnosti byl úspěšný a měl na 4000 smluv.
Obžaloba čítala 206 bodů. Lidé převážně z Olomouckého, Zlínského a Moravskoslezského kraje muži svěřovali statisíce korun, mezi poškozenými však podle obžaloby nechybějí lidé, kteří mu svěřili i čtyři nebo devět milionů korun.
Případem se soudy zabývaly od ledna 2023. Obžalovaný považoval všechny body v obžalobě za sporné a požadoval dokazování včetně výslechu všech svědků, i proto se případ u krajského soudu protáhl.
