Soud rozhodl o filatelistické raritě, dědicové sběratele Pytlíčka nedokázali, že jejich otec známku od bývalého majitele koupil

„Žalovaným se nepodařilo prokázat, že jejich právní předchůdce zakoupil známku od původního vlastníka. Jejich výpovědi si odporují s výpověďmi žalujících a jsou i v rozporu s výpovědí pana Pytlíčka na policii v roce 2017,“ zmínila v odůvodnění soudkyně Šárka Petrová.

Semilský sběratel Pytlíček začal před zhruba deseti lety rozprodávat své známky údajně proto, že jeho potomci neměli o filatelii zájem. Do aukce dal i tuto raritu. Ovšem vzápětí se objevily nejasnosti o jejím původu, proto byla z dražby stažena a putovala do policejní úschovy. A začal letitý spor o vlastnictví.

Pytlíček od počátku tvrdil, že známku neukradl, ale od nizozemského filatelisty koupil. Stejného názoru jsou i jeho dědicové, kteří ve sporu pokračují i poté, co roku 2019 tehdy 76letý český sběratel zemřel. Poté, co prvoinstanční soud v Semilech loni v září vyhověl dědicům nizozemského sběratele a žalobu potvrdil, odvolali se ke Krajskému soudu v Hradci Králové.

Jak napsala ČTK, u odvolacího soudu minulý týden Ludvík Pytlíček mladší uvedl, že s otcem na začátku 90. let jel do Rotterdamu od Kleina známku koupit. „Navrhujeme, aby krajský soud rozhodnutí okresního soudu zrušil a známka byla vrácena právoplatným majitelům, dědicům pana Pytlíčka,“ řekl odvolacímu soudu Pytlíček mladší, který už dříve u soudů řekl, že známku jeho otci Klein prodal, neboť vlastnil dva exempláře.

„Samotná ta koupě proběhla před více než 30 lety, což je vždy komplikované, nicméně nic to nemění na tom, že vím, že taťka byl čestný člověk a určitě by takovou věc nikdy neudělal. Jsem si jistá, že známka patřila našemu tatínkovi, bohužel se nám to nepodařilo prokázat. Což je po třiceti letech komplikované,“ uvedla Martina Kovač, dcera Ludvíka Pytlíčka.

Podle experta na filatelii Josefa Chudoby se prokázalo, že ve sporu šlo skutečně o známku ukradenou v roce 1991 na výstavě v Tokiu.

„Jsem rád, že po devíti letech tato soudní řízení skončila a známka se opět může objevit na trhu, na výstavách a ve sbírkách. Bude mít velký příběh a určitě je to velmi zajímavá známka i do budoucna,“ řekl znalec a významný český filatelista.

Co však bude se známkou nyní, zatím není zřejmé. Eva Šimková, právní zástupkyně Abrahama Kleina, jednoho z dědiců nizozemského sběratele, prý nemá informace o tom, co nyní staronoví vlastníci s ceninou zamýšlejí.

„Každopádně rozhodnutí soudu považujeme za správné a spravedlivé. Ten soudní proces byl dlouhý a nebyl jednoduchý, neboť se v něm prolínala historie, znalecká zkoumání i právní posouzení s mezinárodním prvkem. O to víc nás těší, že se soud nakonec přiklonil k spravedlnosti a přihlédl k faktům, ne k domněnkám a nepodloženým tvrzením,“ dodala s tím, že pro jejího klienta má spor i osobní rozměr.

„Navázal v něm na úsilí svého otce, který známku dlouhodobě hledal, pátral po ní přes 30 let od výstavy v roce 1991,“ poznamenala Eva Šimková.

Samotná krádež v Tokiu už ale zůstane zřejmě neobjasněná a pátrání po pachateli nepokračuje z důvodu promlčení. Podle mluvčí hradeckého krajského soudu Kateřiny Jarkovské vstoupí rozhodnutí odvolacího soudu do právní moci doručením písemného rozhodnutí účastníkům řízení. Je přípustné proti němu podat dovolání, o kterém by případně rozhodoval Nejvyšší soud v Brně.

S filatelií začal Ludvík Pytlíček, jak sám zavzpomínal pro Právo v říjnu 1999, někdy ve čtrnácti letech. Zajímaly ho známky z celého světa, zejména pokud na nich byla zvířátka. „Teprve později jsem se dostal ke sbírání specializovanému. Mým celoživotním údělem se stalo Československo. Například po únoru 1948 jsem na zahraničních burzách nakupoval známky, které emigranti prodávali v zahraničí, a pak jsem je vozil zpět do Čech,“ uvedl tehdy a prozradil, že touží získat jednu z raritních známek, kterých je pouze osm na celém světě.

„Je to rakouská známka s přetiskem Pošta československá 1919 na žilkovaném papíru a bylo jich přetištěno pouze osm. Má ji například anglická královna a ta mi ji pravděpodobně nepřenechá,“ řekl tehdy novinářům.