Článek
Muž byl odsouzen za trestnou činnost páchanou na dětech v roce 2016 a současně mu bylo uloženo ambulantní sexuologické léčení. To zjevně nezabralo, protože o tři roky později byl muž znovu odsouzen za podobné jednání. Protože léčení neplnilo svou roli, muž skončil v roce 2021 v detenci.
Znalci u muže zjistili abnormální sexuální preference se zaměřením na dospívající chlapce s možným přesahem do pásma homosexuální pedofilie, vedle toho má disociální poruchu osobnosti.
Justice na jaře 2025 zamítla mužovo propuštění z detence, proti čemuž se muž rozhodl protestovat u Ústavního soudu. Ve stížnosti upozornil, že je bez invalidního vozíku takřka nepohyblivý, má pokroucené ruce a je zpomalený kvůli medikaci.
V tomto stavu prý není nebezpečný pro okolí, není schopen recidivy a podle jeho názoru by postačovalo ho odclonit od přístupu k internetu. Soudy se tak prý při rozhodování dostatečně nezabývaly jeho zdravotním stavem.
Neposuzovali jeho zdravotní stav
Senát Ústavního soudu se soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem muži přitakal. „Postupující onemocnění může mít v konkrétních případech zásadní dopad na fyzické i mentální schopnosti jednotlivce, což může podstatným způsobem ovlivnit reálnost nebezpečí hrozícího od této osoby společnosti,“ konstatoval ve čtvrtek Langášek.
Soudci uznali, že justice se s diagnózou idiopatické neuropatie, tedy poruchou periferních nervů zejména na nohách, dostatečně nepopasovaly. „Z odůvodnění jejich rozhodnutí není zřejmé, jak přesně se v nynější fázi neuropatie u stěžovatele projevuje a zda je stěžovatel v této fázi nemoci fyzicky schopen, popř. do jaké míry, představovat nebezpečí pro společnost, ať už při fyzickém či virtuálním kontaktu,“ vysvětlil Langášek.
Případem se tak bude muset zabývat znovu brněnský městský soud. Konstituční tribunál zdůraznil, že žádným způsobem nepředjímá, jak by měl soud rozhodnout, nicméně musí se pečlivě zabývat mužovým progresivním neurologickým onemocněním.
