Hlavní obsah

Ruska uzavřela s Čechem sňatek po telefonu. Justice ji vyhostila a vzkázala: Jděte do Ruska oba

Brno

Na běžné poměry nestandardně se uskutečnila svatba mezi ženou z Ingušska v Ruské federaci a českým občanem. Sňatek se totiž odehrál po telefonu, což je podle islámského práva platný způsob. Jenže když žena dorazila za manželem do Česka, úřady rozhodly o jejím vyhoštění. A když se bránila, že tu má manžela, soud jí řekl, že muž může do Ruska jet s ní.

Foto: Patrik Uhlíř, ČTK

Ilustrační foto

Článek

Žena se do Česka dostala po svatbě tak, že podle svých slov jela dodávkami z Ruska. Jak uvedla, v Ingušsku jsou ženy utlačované a hrozila jí tam smrt. Po příjezdu do Prahy roztrhala doklady a nepodnikla žádné kroky k tomu, aby svůj pobyt legalizovala. Nakonec požádala o azyl, ovšem s žádostí neuspěla a úřady rozhodly o jejím vyhoštění s tím, že pokud se bojí v Ingušsku o život, nic jí nebrání žít v jiné části Ruska.

Žena se proti tomu bránila a odkazovala se na fakt, že její manžel je občan České republiky, ona sama tak proto splňuje podmínky pro to, aby úřady její vyhoštění zrušily. Jenže v tu chvíli do situace vstoupily zpravodajské služby, podle jejichž informací udržovala žena kontakty s teroristy a mohla by ohrozit státní bezpečnost.

K tomu úřady přidaly to, že těžko mohla čekat, že bude moci v tuzemsku pobývat, když vztah s manželem začala rozvíjet až poté, co se do Česka nelegálně dostala.

Žena se bránila u soudu, ale marně. „Žena nepobývá v Česku dlouho, je mladá a zdravá. S manželem se seznámila v Rusku, nic mu nebrání, aby ji tam dočasně následoval,“ poradil jí Nejvyšší správní soud.

ÚS: Kontakty s teroristy jsou závažné

Ruska se snažila zvrátit situaci ještě stížností k Ústavnímu soudu, v níž psala, že v mezidobí se jí narodila dcera a její vyhoštění tak bude znamenat vážný zásah do práva na rodinný život. Nelíbilo se jí ani to, že se nemohla seznámit se zpravodajskými informacemi o jejích nebezpečných kontaktech, čímž prý došlo k odepření spravedlnosti.

Senát Ústavního soudu se soudcem zpravodajem Jiřím Přibáněm ale neměl pro takové argumenty pochopení. Upozornil, že soudy se mohly s utajovanými informacemi seznámit a tím byla ochrana ženiných práv zajištěna. S ohledem na utajovaný charakter zjištění pak logicky nelze tyto informace předložit, neboť tím by byl účel utajení zmařen.

„Ústavní soud se s utajovanými skutečnostmi seznámil a dovodil, že se v případě stěžovatelky nejednalo pouze o náhodné či ojedinělé kontakty s osobami spojovanými s terorismem. Tyto kontakty jsou aktuální a představují skutečné a závažné ohrožení zájmů společnosti a bezpečnosti státu,“ konstatoval Přibáň v rozhodnutí, které soud v těchto dnech zveřejnil ve své databázi.

Výběr článků

Načítám