Článek
Státní zástupce chtěl muže trestat za pokus o vraždu, kdy by hrozil násobně vyšší trest, justice ale nakonec usoudila, že střelec nechtěl zabíjet.
K incidentu došlo v polovině června před dvěma lety na okraji Břeclavi v části Poštorná. Muž vypálil tři rány z vyvýšeného místa své parcely směrem k nedaleké garáži, u které byli dva dospělí a dvě děti. Potřetí vystřelil i přesto, že na něj volali, že na místě jsou děti. A právě třetí střela proletěla kolem hlavy ženy sedící u garáže.
Muž v Hradci upozornil souseda na hluk. Ten vykopl dveře a zmlátil ho
Střelec pálil z jednoranné pušky flobertky s tlumičem pokoutně upravené ke zvýšení kinetické energie střely, kterou podle své výpovědi koupil o několik měsíců dříve v Brně od neznámého prodejce.
Žalobce: Musel vědět, že může zabít
Muže nejprve potrestal Okresní soud v Břeclavi, ovšem s verdiktem nebyl spokojen střelec ani státní zástupce, který chtěl muže žalovat za pokus o vraždu.
„Muselo mu být zřejmé a musel být s tím i srozuměn, že výstřel může způsobit nejen těžké ublížení na zdraví, ale také smrt. Následek závisel pouze na okolnostech zcela mimo jeho vůli, neboť věděl, že v místě, kam střílel, se pohybovali lidé, a neměl přesný výhled,“ argumentoval žalobce.
Sérii kolizí uzavřel opilý řidič na Břeclavsku převrácením dodávky
Střelec naopak tvrdošíjně tvrdil, že po lidech nikdy nestřílel, nevěděl prý ani o tom, že tlumič je zakázaným doplňkem zbraně. Opakoval, že si kupoval jen „lepší vzduchovku“ a o zvýšení účinnosti zbraně její úpravou také podle svých slov neměl tušení. Za své jednání byl ochoten přijmout maximálně podmínku.
Soud: Nechtěl usmrtit
Námitky státního zástupce posoudil nejprve Vrchní soud v Olomouci, podle jehož názoru nešlo o pokus o vraždu. „Ze strany obžalovaného došlo ke střelbě z vyvýšeného místa z jeho pozemku přes výraznou vzdálenost asi 35 metrů, a to terénem s překážkami viditelnosti, kdy k orientaci obžalovanému sloužila zjevně i znalost oblasti a zvuk ozývající se z místa dopadu střelby,“ rozhodli soudci.
Střely podle nich letěly asi 127 centimetrů nad povrchem, tedy mířily na trup, a ne na hlavu, což svědčí pro trestný čin těžkého ublížení na zdraví. „Takový způsob střelby nemůže bez dalších důkazů prokázat úmysl přímý či nepřímý usmrtit člověka,“ dodali.
Policistu obvinili ze zabití muže při zásahu. Měl do něj střílet, když už ležel
Spis tak putoval k posouzení odvolacímu Krajskému soudu v Brně. Senát v čele s Andreou Svobodovou pak rozsudek prvoinstančního soudu potvrdil. Senát neuvěřil mužovým vytáčkám, že nevěděl o úpravě zbraně, a zdůraznil, že střílel kvůli banální příčině.
Podle usnesení, které má Právo k dispozici, muž věděl o tom, že pálí na místo, kde jsou lidé. „Přesto na toto místo střílel, takže byl jednoznačně srozuměn s tím, že střelnou zbraní může způsobit vážná poranění,“ zdůraznil soud. Obžalovanému hrozilo až desetileté vězení, odvolací senát ale trest 3,5 roku označil za odpovídající.
Muselo mu být zřejmé, že výstřel může způsobit nejen těžké ublížení na zdraví, ale také smrt žalobce.