Článek
Nadřízení policisty totiž tvrdí, že při incidentu došlo k jeho zranění a vyplatilo mu bolestné. Jenže během hlavního líčení se nic takového nepotvrdilo. Soud ženu nakonec obžaloby zprostil s tím, že z její strany nešlo o úmyslné napadení ale o reakci z úleku.
Incident se odehrál předloni v dubnu v penzionu Bory na Klatovské třídě, kam šla trojice policistů v civilu prověřit informaci o tom, že se v něm údajně skrývá podezřelý z ozbrojené loupeže. Dveře do objektu tehdy odemkla obžalovaná Maria Dalila Delrosall (56), která tam šla do práce. Dovnitř ale muže pustit nechtěla. Nevěřila totiž, že jsou skuteční policisté. Tvrdila, že se nedostatečně prokázali a ona měla pocit, že jde o falešné strážce zákona. Při následné přetahované pak jednoho z nich udeřila pěstí do obličeje. Žalobce v tom spatřoval přečin násilí proti úřední osobě.
Soud pravomocně případ uzavřel, že ze strany obžalované nešlo o žádný cílený útok ale o reakci z úleku. Celou situaci popsal jako nešťastnou, kdy policisté užili značně nevhodného postupu. „Jimi zvolený přístup tak skutečně mohl subjektivně vyvolat zcela zásadní pochybnosti, zda neuniformovaní muži jsou skutečnými příslušníky policie. Nepochybně postačilo, aby v souladu s příslušnou právní úpravou, ale i běžnými společenskými konvencemi, obžalovanou před domem oslovili, řádně se prokázali a požádali o umožnění přístupu do domu,“ konstatoval soudce Vladimír Žák.
Nárok působí nedůvěryhodně
Při odůvodnění rozsudku se soud pozastavil právě nad uplatněným nárokem na náhradu škody. „Pro soud je zarážející, kde policejní ředitelství přišlo k informaci o poranění. V rozhodnutí o přiznání bolestného uvádí, že policista měl při zákroku utrpět čtyř centimetrovou povrchovou ránu u nosu a zhmoždění obličeje. Sám poškozený přitom v průběhu hlavního líčení uvedl, že v důsledku úderu zraněný nebyl. Rovněž lékařská zpráva výslovně zmiňuje, že poškozený nemá v obličeji žádné oděrky,“ konstatoval Žák s tím, že rozpor mezi lékařskou zprávou a výpovědí svědka na straně jedné a rozhodnutí policejního ředitelství na straně druhé působí značně překvapivě a tím pádem i nedůvěryhodně.
„Pokud tedy policejní ředitelství odškodné svému příslušníkovi vyplatilo, je to jeho vlastní rozhodnutí. Nicméně nárok na náhradu škody nebyl rozhodně doložen,“ uzavřel soud.
