Článek
„Odvolání státního zástupce jsme zamítli jako nedůvodné a ztotožnili jsme se s argumentací okresního soudu,“ uvedla předsedkyně senátu krajského soudu Simona Kuboušková.
Incident se odehrál předloni v dubnu v penzionu Bory na Klatovské třídě, kam šla trojice policistů v civilu prověřit informaci o tom, že se v něm údajně skrývá podezřelý z ozbrojené loupeže. Dveře do objektu tehdy odemkla obžalovaná Maria Dalila Delrosall, která tam šla do práce.
Dovnitř ale muže pustit nechtěla. Nevěřila totiž, že jsou skuteční policisté. Tvrdila, že se nedostatečně prokázali a ona měla pocit, že jde o falešné strážce zákona. Při následné přetahované pak jednoho z nich udeřila pěstí do obličeje. Žalobce v tom spatřoval přečin násilí proti úřední osobě.
Soudy uzavřely, že ze strany obžalované nešlo o žádný cílený útok ale o reakci z úleku. Celou situaci popsaly jako nešťastnou, kdy policisté nezvolili zrovna citlivý přístup. „Z jejich strany se tomu dalo předejít jednou slušnou větou,“ konstatoval okresní soudce Vladimír Žák.
Podle spisu přišli policisté v civilu do penzionu kolem půl deváté ráno. „Ve stejnou dobu se na místo dostavila i obviněná, která měla klíče od vstupních dveří. Když je odemkla, chtěli jít detektivové za ní s tím, že se představí jako policisté,“ uvedl státní zástupce, co předcházelo samotnému konfliktu.
Žena se ale před nimi snažila dveře zavřít. Jeden z kriminalistů ji přetlačil, a když se dostal do chodby, ukázal obžalované služební průkaz příslušníka policie.
„Na to obviněná reagovala slovy, že takový průkaz může mít každý. Poté do policisty nejprve opakovaně strčila a následně jej pěstí udeřila do pravé části obličeje,“ popsal útok žalobce.
„Připomínalo to starou ošuntělou portmonku“
Před soudem se Delrosall hájila tím, že muži v ní příliš důvěry nevzbudili a měla z nich pocit, že si na policisty jen hrají, aby se mohli dostat do objektu. „U vchodu jsem viděla tři chlapy. Nic nedělali, jen tam stáli. Přišla jsem ke dveřím, řekla ‚s dovolením‘ a oni se trochu rozestoupili. Odemkla jsem a otevřela dveře. Když jsem je chtěla za sebou zavřít, jeden z těch mužů do nich strčil nohu. Já se lekla,“ vybavovala si žena počátek konfliktu.
Podle jejích slov na ni začali muži hulákat, ať kouká otevřít. „Já jsem na to odpověděla, co si to dovolují, že je dovnitř nepustím, že žádná verbež do baráku nesmí. Začala jsem ječet, že na ně zavolám policajty. Řekli mi, že oni jsou policajti a že vyšetřují těžkej zločin,“ pokračovala Delrosall.
„Pak se jeden z nich kolem mě protáhl do chodby a ukázal mi něco, co připomínalo starou ošuntělou portmonku. Neviděla jsem žádné jméno ani číslo. Když chtěl dovnitř pustit zbylé dva muže, tak mi vyletěla pravá ruka a zaútočila jsem na něj. Měla jsem pocit, že jsem v sevření lidí, co si hrají na policajty, a bála se, že mě tam semelou,“ vypověděla.
Stačil citlivější přístup
„Využila jsem toho, že všichni byli tím mým úderem překvapení. Na nic jsem nečekala a zdrhla dovnitř do suterénu, kde má naše firma kancelář. Odtud jsem zavolala na tísňovou linku,“ uzavřela obžalovaná žena s tím, že celé to trvalo asi dvě minuty.
Podle okresního soudu byl vstup do objektu ze strany policie na hraně zákona. „Při způsobu, jaký použili, si dokážu představit subjektivní pocit obžalované, u které nastalá situace mohla vyvolat i nepřiměřenou reakci. Skutečně musím připustit, že mohlo jít o obrannou reakci než o cílený útok pěstí,“ konstatoval předseda senátu.
Podle něj stačilo, kdyby se policisté ještě před vstupem do objektu obžalované prokázali a jednou slušnou větou ji požádali, že se potřebují dostat do penzionu za účelem nějaké prohlídky. „Pokud by tímto způsobem postupovali, tak jsem přesvědčený, že obžalovaná s ohledem na dosavadní řádný život a své vystupování by jim v tom nebránila, nervala se s nimi a pustila je dovnitř,“ uzavřel soudce.
