Článek
Vinařství se sídlem v Roztokách u Prahy má výrobu vína na jižní Moravě v Němčičkách na Břeclavsku. Společnost se proti pokutě uložené zhruba před pěti lety neúspěšně bránila u soudů nižších stupňů, poté její kasační stížnost zamítl Nejvyšší správní soud.
A nyní vinařství narazilo i u Ústavního soudu, který stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou.
„Z napadených rozhodnutí neplyne, že by správní soudy bagatelizovaly odborná vyjádření předložená stěžovatelkou. Soudy hodnotily důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěly k řádně odůvodněnému závěru. Skutečnost, že s danými závěry stěžovatelka nesouhlasí, nemůže sama o sobě důvodnost ústavní stížnosti založit,“ sdělil Novinkám mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.
Podle majitele vinařství Ludvíka Šlancara Ústavní soud pouze posuzuje procesní správnost předchozích rozhodnutí soudů. „Odmítnutím stížnosti Ústavní soud potvrdil, že i v případě jediného důkazu postačuje pravděpodobnost 1 ku 40 k prokázání viny i v závažných případech. Cítím bezmoc nad zvůlí státní správy a zvažuji, zda ve svých 81 letech se mám dále přít o spravedlivý rozsudek. Celá situace má dopad i na můj zdravotní stav,“ napsal redakci Šlancar s tím, že v posledních třech letech se zvýšil počet kontrol státních orgánů takzvaně na podnět. „Mohu se jen domnívat, kdo tento podnět podal,“ dodal Šlancar.
Falšování vína odmítá. „Společnost nikdy nenakoupila ani nezpracovávala žádné hrozny zahraničního původu. To potvrdila řada svědeckých výpovědí i doložené úřední písemné doklady. Společnost nikdy nenakoupila ani zahraniční vína sporných odrůd,“ uvedl Šlancar. Už dříve sdělil, že vinařství dostalo pokutu tři miliony, ale v důsledku toho muselo vrátit dotace od roku 2017 ve výši deset milionů korun.
Inspekce rozhodnutí vítá. „Státní zemědělská a potravinářská inspekce od počátku řešení tohoto případu považovala svůj postup ve všech fázích za zcela správný ve věcné i právní rovině,“ sdělil redakci mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.
Pochybení se týkala více než 54 tisíc lahví vína. U více než 14 tisíc lahví Ryzlinku rýnského, 10 tisíc lahví Veltlínského zeleného a 7500 lahví Ryzlinku vlašského bylo víno označeno jako jakostní víno s přívlastkem, pozdní sběr, oblast Morava, podoblast mikulovská. Přesto rozbory prokázaly, že víno nemohlo být vyrobeno z hroznů, jejichž původ firma deklarovala.
U dalších téměř 20 tisíc lahví Tramínu červeného a 3300 lahví Ryzlinku rýnského bylo podle inspekce použito chráněné označení původu „Morava“ a „mikulovská“, ačkoliv vína nebyla vyrobená v souladu s definicí těchto chráněných označení původu.
