Článek
Nejvyšší soud (NS) metodiku zveřejnil v roce 2014. Měla pomáhat při stanovení výše náhrady za bolest a ztížené společenské uplatnění kvůli trvalým zdravotním následkům. Cílem bylo to, aby soudy podobné případy odškodňovaly srovnatelně a nestávalo se, že by v jedné části republiky stanovovaly rapidně odlišné bolestné než jinde.
Metodika však není pro soudce závazná. Soudy musí v každém případě zvážit konkrétní okolnosti a mohou rozhodnout podle svého uvážení. Verdikt ale pak musí pečlivě zdůvodnit.
Ombudsman Křeček své výhrady k metodice zveřejnil minulý měsíc. Problematikou se zabýval z podnětu lékaře a právníka Dušana Klose, který ochránce práv upozorňoval na to, že lékaři mohli po absolvování kurzu k metodice působit jako znalci v celé šíři zdravotnických specializací.
Konec znalců? S novým zákonem odcházejí a noví jsou v nedohlednu
Křeček v dokumentu zkritizoval vedení NS a jeho soudce, kteří se na zpracování podíleli. Podle ombudsmana metodika spolu s novým znaleckým odvětvím vznikla bez hlubší diskuse s lékaři, aniž bylo jasné, co bude náplní znalecké činnosti a k čemu se mohou lékaři v posudcích vyjadřovat.
„Zástupcům lékařů doposud nikdo nevysvětlil, jak je možné, že v návaznosti na nezávazný materiál právně neurčitého charakteru vzniklo znalecké odvětví s podmínkami plně odpovídajícími požadavkům soukromého subjektu, který na tom měl soukromý a finanční zájem, bez zohlednění zásadních výhrad lékařských společností,“ shrnul ve zprávě ombudsman.
Ten poukázal také na etická dilemata spojená s tím, že se na vzniku dokumentu, jeho propagování a prosazování podíleli někteří soudci NS. Samotný vznik metodiky od počátku kritizuje i jeden ze soudců NS, Pavel Vrcha, kterému se dlouhodobě nelíbí, že metodika nevznikla na Nejvyšším soudě, i když se to tak prezentovalo.
Znalec zkreslil průběh nehody, přijde o razítko
Navíc tvrdí, že někteří tvůrci odškodňovacího materiálu byli ve střetu zájmů, protože metodiku vymýšleli, mohou ji vy užívat jako soudci a zároveň působí v některých společnostech, které poskytují poradenství v oblasti medicínského práva.
Povedou debatu s největšími kritiky
Ministerstvo podle ombudsmana problémy uznalo a nebude zatím při své dohledové činnosti aplikaci metodiky vyžadovat a vymáhat. Kvůli kritice by ale měla odborná diskuse pokračovat. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) proto svolala kulatý stůl, u kterého se 21. září sejdou zástupci resortu, NS, kanceláře ombudsmana, lékařské komory, stomatologické komory nebo odborníci na zdravotnické právo.
„Nejvyšší soud půjde ke kulatému stolu s tím, že se vše vyjasní a situace se uklidní,“ řekl Právu mluvčí NS Petr Tomíček s tím, že věří, že se debata povede i s „největšími kritiky“.
Pracovních úrazů bylo loni nejméně za 10 let, vzrostl ale počet zemřelých
Soudce Vrcha ale není ani s tímto krokem příliš spokojen. Podle něj tam nebyli pozváni skuteční oponenti. Pozvánku třeba neobdržel ani on sám.
„Jen to vypovídá o tom, jaké tam asi panují poměry a jak je to ve skutečnosti vlastně s bojem tohoto ministerstva proti klientelismu, neetickému chování soudců, soudnímu lobbování, protežování a tak dále,“ reagoval Vrcha.