Článek
Muž čelil stíhání od roku 2011 do roku 2021, kdy byl proces zastaven v důsledku promlčení. Justice pak muži přiznala 117 tisíc korun jako odškodné za nepřiměřenou délku soudního řízení, obžalovaný ale nárokoval dalších necelých 150 tisíc korun za služby advokátky, která ho hájila.
Justice tento nárok uznala, stát ale podal dovolání k Nejvyššímu soudu a senát v čele s Karlem Svobodou konstatoval, že muž na peníze nárok nemá. I přes promlčení měl totiž muž možnost trvat na tom, aby soudy jeho případ dokončily. Nic mu totiž už nehrozilo, i kdyby justice konstatovala jeho vinu, žádný trest by nedostal.
Co kdyby dostal odškodné skutečný pachatel
Nejvyšší soud upozornil, že při striktní aplikaci presumpce neviny v případech, kdy by soudní jednání neskončilo závěrem o tom, zda obžalovaný skutek spáchal, či nikoli, by to vedlo k tomu, že na odškodné by měl nárok i skutečný pachatel. „To by odporovalo dobrým mravům i obecnému chápání spravedlnosti,“ zdůraznil Nejvyšší soud.
„Žalobce měl právo domoci se své plné rehabilitace v rámci trestního řízení prostřednictvím ustanovení trestního řádu, jež mu dávají možnost vynutit si pokračování v trestním řízení zastaveném pro promlčení tím, že bude trvat na jeho pokračování, a je na něm, aby tohoto práva využil. V opačném případě nemá právo na kompenzaci za vedení trestního stíhání vůči své osobě,“ dodali soudci.
