Článek
Za dotační podvod dostala zubařka peněžitý trest a podmínku, její syn dostal trest 200 tisíc korun. Justice u obou konstatovala jasný zištný motiv. Dvojici soudy současně zavázaly k tomu, aby zaplatila způsobenou škodu, tedy celkem 274 920 korun. Mladý právník se proti trestu bránil až u Ústavního soudu, ten ale jeho stížnost smetl ze stolu a verdikt v těchto dnech zveřejnil.
Počátek případu sahá až do roku 2017. Zubařka a její syn, který byl čerstvě po dokončení studií na právnické fakultě, začali čerpat celkem tři příspěvky z Úřadu práce určené pro podporu zaměstnání mladých lidí. Podle nich měl Hueber pracovat v ordinaci u své matky, která měla dostat odměnu jako mentorka. Jenže u všech příspěvků došlo k porušení podmínek.
U prvního příspěvku se počítalo s tím, že muž bude měsíc pracovat u své matky. Jenže dvojice místo toho cestovala po Nepálu. Vyplacení dalších příspěvků bylo vázáno na to, že syn nebude pracovat jinde. Mladý muž přitom ke konci roku 2017 nastoupil na pozici vrchního rady v Oddělení sekretariátu Rady vlády pro lidská práva, aniž by to tom byl Úřad práce zpraven.
Podle mužových údajů na profesní sociální síti LinkedIn pracoval na Úřadu vlády až do července 2020. Nastoupil tedy v době vlády Bohuslava Sobotky a pokračoval za vlády Andreje Babiše.
Je to porušení mých práv
Hueber se proti trestu bránil až stížností k Ústavnímu soudu s tím, že justice porušila jeho ústavně garantovaná práva. Tvrdil, že se soudy nevypořádaly s jeho námitkami a že případné uvedení nepravdivých údajů by mohlo být jen správním deliktem. Měl také za to, že soudy jej odsoudily v extrémním rozporu s důkazy.
Senát v čele s Danielou Zemanovou ale neměl pro takové námitky pochopení a stížnost označil za zjevně neopodstatněnou.
„Po seznámení se s obsahem napadených rozhodnutí Ústavní soud nedospěl k závěru, že by vykazovala jakékoliv ústavně relevantní vady. Soudy neporušily žádné ze stěžovatelových ústavních práv a řádně se vypořádaly s jeho obhajobou,“ stojí v rozhodnutí Ústavního soudu.
