Letecké a parašutistické nehody v ČR měly loni nejvíc obětí od roku 2016

Leteckých nehod loni ubylo, parašutistických bylo naopak proti roku 2021 více.

Většina z loňských obětí připadá na nehody sportovních létajících zařízení, kam spadají maximálně dvoumístná letadla s dopravou pro vlastní potřebu, k rekreaci nebo výcviku. Zahynulo při nich devět lidí.

Čtyři lidé zemřeli při haváriích letounů, vrtulníků, kluzáků a balonů, jeden člověk při parašutistické nehodě.

Více obětí bylo naposledy v roce 2016, kdy si letecké a parašutistické nehody v Česku vyžádaly 18 obětí.

Leteckých nehod na území ČR loni meziročně ubylo o devět na 62, počet nehod parašutistů se naopak proti roku 2021 zvýšil o šest na 21.

Parašutista zemřel loni v polovině května na letišti v Olomouci, když ve velké rychlosti narazil do země.

Dvoučlenná posádka zahynula koncem října při pádu ultralehkého letounu mezi obcemi Horní Vlčkovice a Brod v Královéhradeckém kraji. Další smrtelné nehody si vyžádaly po jedné oběti. Patří k nim i pilot stíhacího letounu z druhé světové války Hawker Hurricane, který v polovině srpna havaroval mezi domy při leteckém dni v Chebu.

Výrazně loni podle rozboru leteckých nehod a incidentů přibylo střetů letounů s ptáky, případně se zvěří. Počet hlášení takových událostí pro ÚZPLN se loni zvýšil na 265 ze 158 v roce 2021.

Téměř čtyřnásobně z 23 na 87 loni meziročně vzrostl počet hlášených událostí v provozu dronů a letadel na dálkové ovládání, což je podle odborného ústavu dáno zavedením nového systému ochrany letiště v pražské Ruzyni.

Informaci o ohrožení bezpečnosti letového provozu laserem dostal loni ÚZPLN v 61 případech, o rok dřív bylo takových hlášení 28. Čtyřikrát byli loni laserovým paprskem oslněni piloti vrtulníků, dvanáctkrát byly ohroženy malé letouny s maximální vzletovou hmotností do 5,7 tuny a na velká letadla nad touto hmotnostní úrovní bylo vedeno 45 útoků laserem.