Článek
Tehdejší premiér Nečas, tehdejší šéfka jeho kanceláře Jana Nagyová (později Nečasová) a Boček podle spisu slíbili poslancům Marku Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili.
Poté, co byl balíček schválen, se Šnajdr stal předsedou dozorčí rady Čepra a Fuksa členem představenstva Českého Aeroholdingu. Jenže kauza trafik přispěla v roce 2013 po policejním zásahu na úřadu vlády k pádu Nečasova kabinetu a otřesu na politické scéně.
Nečas si za podplácení vyslechl podmíněný trest 2,5 roku se zkušební dobou na čtyři roky a peněžitý trest milion korun. Boček dostal dva roky s tříletou podmínkou plus peněžitý trest 300 tisíc korun. S trestem ale nesouhlasil a zastání hledal u Ústavního soudu.
Ve stížnosti tvrdil, že vystupoval jen jako „poslíček“, který zprostředkovával kontakt mezi premiérem a rebelujícími poslanci. „Nemohl předpokládat protiprávnost svého jednání, neboť šlo a nadále jde o běžnou součást politiky,“ stálo ve stížnosti.
ÚS: Jednoznačné podplácení
„Poukazuje také na podobné postupy v pozdějších letech, které však nebyly kriminalizovány, a také na přehlíženou skutečnost, že dotčení bývalí poslanci si přechodem z politické do podnikatelské sféry finančně pohoršili,“ dodal ve stížnosti Bočkův advokát.
Senát Ústavního soudu se soudcem zpravodajem Janem Svatoněm ale nechtěl o zásahu do případu ani slyšet.
„Stěžovatel neuvedl žádnou okolnost, která by svědčila o tom, že soudy v jeho věci porušily jeho základní práva. Soudy poskytly všem obžalovaným dostatek prostoru k uplatnění námitek a návrhů, věcí se důkladně zabývaly a na základě provedených důkazů dospěly k jednoznačnému závěru o naplnění skutkové podstaty trestného činu podplácení,“ stojí v rozhodnutí, které soud v pondělí zveřejnil.
„Argumentaci stěžovatele je pak nutné považovat za pouhou polemiku s pro něj nepříznivými závěry obecných soudů, která však není způsobilá založit důvodnost ústavní stížnosti,“ dodal Svatoň.