Hasiči se ponořili do čistírny odpadních vod v Ostravě. Zkoušeli sváření

„Aby se potápěč dostal do takového specializačního kurzu, musí už mít nějakou větší zkušenost, minimálně pět šest let,“ poukázal Oldřich Hauser, velitel čety Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru z Hlučína na Opavsku.

Upozornil, že při práci v nebezpečné vodě má hasič na sobě těžký potápěčský oblek, jehož váha je okolo 50 kilogramů. „Nejtěžší je nerezová přilba, která váží čtrnáct kilo,“ dodal s tím, že oblek má nejen řadu bezpečnostních prvků, ale jeho součástí je i záložní systém, který zabrání vniknutí nebezpečné látky do dýchacích cest i samostatného obleku, nebo dva druhy závaží.

„Přilba je opatřena záložním systémem i jednocestným ventilem, komunikací, přísunem vzduchu a kontrolou hloubky,“ popsal s tím, že pohyblivost v takovém obleku je velmi obtížná. Potápěči v něm zvládnout pracovat ve vodě hodinu, maximálně hodinu a půl. „Dělají montážní činnost, řezání, sváření nebo dělení materiálu,“ vyjmenoval Hauser.

Právě oprava pokažené armatury byla na závěr kurzu úkolem trojice potápěčů. „Měl jsem najít šoupě, vyšroubovat z toho dva šrouby, uložit je zpátky do takového pytlíku a pak zahájit výstup nahoru. Všechno jenom hmatem,“ popsal jeden z nich, hasič Josef Brožek z Královehradeckého kraje.

Potvrdil, že v nádrži biologického čištění, do které se musel ponořit, byla naprostá tma. „Měl jsem ruku před očima a vůbec nic,“ řekl a dodal, že ponor v těchto podmínkách je náročný fyzicky i psychicky.

„Oblek a přilba něco váží, to je ta fyzická zátěž, a ta psychická je u dekontaminace po vynoření, která je poměrně dlouhá. Člověk už toho má dost, chtěl by jít, ale nemůže,“ připojil muž, který ale odmítl, že by se bál do špinavé a zapáchající vody ponořit. „Věděl jsem do čeho jdu, to nebyl problém,“ prohlásil.

Podle vedoucího provozu ostravské Ústřední čistírny odpadních vod Daniela Žárského se hasiči potápěli do jedné z aktivačních nádrží, která je součástí biologického čištění odpadních vod. Voda tak obsahovala fosfor či dusík.

„Je v nich aktivační kal, který čistí odpadní vodu tak, že vstřebává do sebe a požírá organické znečištění, které je v té odpadní vodě,“ nastínil. Nádrž o rozloze 30 krát 30 metrů má hloubku 4,5 metru.

Když měl Žárský přirovnat k něčemu obsah nádrže, řekl, že voda v ní je jako hodně špinavá řeka nebo hodně čisté hnojiště. „V části, kde se potápí hasiči, je neprovzdušňovaná část, v níž se dá ještě obtížně plavat, kdežto v dalších nádržích, které jsou už provzdušňované, se kvůli nízké hustotě provzdušňovacího média v podstatě plavat nedá,“ uzavřel.