Deviant měl za sebou trest i léčbu, přepadával dál

Nelze se tak ubránit otázce, zda se nestala chyba, když se muž mohl pohybovat na svobodě, neboť byl podmíněně propuštěn z vězení a ústavní léčba mu byla změněna na ambulantní. To znamená, že místo pobytu v uzavřené léčebně jen chodil na kontrolu k psychiatrovi.

Jak Právu vysvětlila zkušená soudní znalkyně a primářka sexuologického oddělení Fakultní nemocnice v Brně Petra Sejbalová, sexuální deviace jako taková se nedá vyléčit, jen tlumit, podobně jako alkoholik i po absolvování léčby zůstane alkoholikem.

„Pacient, který prodělal specializovanou léčbu, tak není vyléčen, ale ví, v čem spočívá jeho porucha, jaká preventivní opatření má dodržovat, aby nepřekročil právní normy,“ vysvětlila Sejbalová.

Také zdaleka ne každý člověk trpící sexuální deviací se totiž musí stát sexuálním násilníkem a i ti, kteří se nějakého útoku dopustí, se mohou díky léčbě naučit své démony zvládat.

„Čas od času se bohužel setkáváme s tím, že zejména u sexuálních deviací spojených s agresí a přepadáváním žen tito lidé, kteří mají už po ústavní léčbě a léčí se pouze ambulantně, neříkají svému lékaři pravdu. Díky pobytu v nemocnici přesně vědí, co mají říkat, aby kontrolou prošli, a ošetřující lékař nemá žádnou možnost si ověřit, zda to, co mu pacient říká, je pravda,“ řekla Sejbalová.

„Právě lidé, kteří přepadají neznámé ženy, nejčastěji recidivují. A u nich se setkáváme také s tím, že útočí sériově, třeba během několika dní spáchají několik činů,“ popsala Sejbalová.

Poprvé muž útočil v roce 2014, kdy v průběhu dvou dnů v lesoparku v okrajové části Brna brutálně napadl dvě náhodně vybrané ženy. Podle dokumentů k případu, s nimiž mělo Právo možnost se seznámit, se tehdy hájil tím, že „byl na pokraji zoufalství, neboť ho žádná žena nikdy nechtěla, a on z toho byl velmi rozčilený a nedokázal se vůbec ovládat“.

Jaké byly jeho myšlenky ve dnech útoků, ukazovala i zajištěná komunikace ze sociální sítě, na níž psal o tom, že pokud nebude mít nějakou dívku, bude je všechny trestat. „Už jsem dvěma předvedl, řvaly u toho. Každý den bude jedna další. Koupím si plynovku a masku a budu je znásilňovat,“ napsal.

Než stačil své výhrůžky naplnit, dopadla ho policie a brněnský krajský soud mu vyměřil pět let vězení, přičemž mu přidal i ochranné sexuologické léčení. Znalecký posudek totiž muže označil za agresivního sadistu s tím, že jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, ústavní léčba pak měla podle doporučení být velmi intenzivní a dlouhá.

Muž se ale z vězení dostal na podmínku a ústavní léčba mu byla změněna na ambulantní. A ještě v podmínce muž znovu zaútočil jen pár kilometrů vzdušnou čarou od místa, kde ženy napadal předtím. Nyní byl ale o poznání lépe připraven, byl vyzbrojen paralyzérem, kuklou, kobercovou páskou a airsoftovou pistolí. Napadl postupně tři ženy, všem se naštěstí podařilo ubránit a utéct.

Policisté byli i tentokrát úspěšní a muže dopadli. Byl to právě také způsob přepadávání, několik útoků rychle po sobě a také výběr místa, které pomohly detektivům dostat se na stopu pachatele.

U brněnského městského soudu se pak muž hájil tím, že „jednání se dopouštěl ve snaze získat ženu a tu přesvědčit, aby s ním založila rodinu“.

K tomu dodal, že útočil pod vlivem hlasů v hlavě a bral různé drogy. U soudu dostal tentokrát šest let a umístění v detenčním ústavu, kde končí nejtěžší zločinci páchající své činy pod vlivem duševní nebo sexuální poruchy. O rozsudku Právo informovalo před třemi týdny.

„V případě, že pacient lže a dojde k recidivě sexuálního deliktu, znalec posoudí, zda tento člověk již nesplňuje podmínky pro umístění do zabezpečovací detence. Tam končí často delikventi, kteří za sebou již mají ústavní léčbu, a další by u nich neměla efekt, přičemž je u nich velké riziko, že by činy mohli znovu opakovat,“ dodala znalkyně Sejbalová.

Zda bude detenční ústav pro odpykání trestu vězení konečnou stanicí i pro brněnského násilníka, bude mít v rukou odvolací Krajský soud v Brně. Podle justiční databáze totiž bylo proti verdiktu podáno odvolání.