Hlavní obsah

Česko odmítlo vydat Moskvě ruskou opoziční novinářku

3:31
3:31

Poslechněte si tento článek

Aktualizováno

Česká republika odmítla vydat ruskou opoziční novinářku Faridu Kurbangalejevovou (45) Ruské federaci. Ve čtvrtek o tom rozhodl pražský městský soud. Putinův režim ženu viní z údajného ospravedlňování či propagace terorismu či veřejného šíření vědomě nepravdivých informací o použití vojenských sil Ruské federace. Novinářce v Rusku hrozí až patnáct let vězení.

Mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala k nevydání ruské opoziční novinářky do RuskaVideo: Novinky

Článek

Generální prokuratura Ruské federace o vydání požádala na základě smlouvy mezi SSSR a ČSSR z roku 1982.

Kurbangalejevová se z čtvrtečního jednání omluvila ze zdravotních důvodů a požádala o jednání v její nepřítomnosti, již v minulosti se nicméně nechala slyšet, že obvinění jsou „vycucaná z prstu“.

Foto: Farida Kurbangalejevová/Facebook

Farida Kurbangalejevová

Podle soudu je vydání Kurbangalejevové do Ruské federace nepřípustné. Soud podle předsedy senátu Tomáše Kubovce shledal hned čtyři zákonné důvody pro nevydání Kurbangalejevové. Jednak nejde o trestné činy podléhající vydání, jednak mají trestné činy výlučně politický charakter, jednak by vydání bylo v rozporu se smlouvami o lidských právech a svobodách a v neposlední řadě podle Kubovce existuje důvodná obava, že by Kurbangalejevová byla v Rusku perzekuována pro své politické názory.

Podle státní zástupkyně Kateřiny Štěpánkové není jednání novinářky, ze kterého je obviněná, z hlediska českého práva trestným činem. „Ať si Ruská federace přijala právní úpravu, jakou chtěla,“ podotkla Štěpánková s tím, že Rusko má pro stíhání novinářky ryze účelové politické důvody. Státní zástupkyně rovněž uvedla, že současné diplomatické vztahy s Ruskem neumožňují, aby české orgány jako přípustné vydání shledaly.

„Říkala pravdu o válce na Ukrajině a informovala o faktech, které se tamnímu režimu nehodí. Ruské orgány překrucují novinařinu v trestný čin, nazývají pravdu a volání po spravedlnosti terorismem,“ řekla obhájkyně Kurbangalejevové, která rovněž mimo jiné připomněla nelidské podmínky v ruských věznicích, a vysoké přísné tresty, kterými se tamní režim snaží zastrašit ostatní.

Jako varovný příklad uvedla případ opozičního politika Alexeje Navalného, který loni v únoru zemřel v ruské trestanecké kolonii. „Jde o zjevnou snahu o potrestání novinářky za její názory a postoje,“ podotkla obhájkyně novinářky.

Podle Kurbangalejevové obvinění přišlo poté, co jako novinářka udělala rozhovor s Rusem, který bojoval na straně Ukrajiny. „Ruský režim nemá zájem na tom, aby se ruští obyvatelé dozvěděli o jiných Rusech, kteří bojují na straně Ukrajiny,“ uvedla Kurbangalejevová. Moskva ji před rokem zařadila na svůj seznam extremistů a vyhlásila po ní pátrání.

„Nepíšou, kvůli čemu, ale asi tuším. Kvůli tomu, že otevřeně říkám, že ruský stát, jehož jsem občankou, vede dobyvačnou válku na Ukrajině, zotročuje národy, stírá identity, mučí, loupí, znásilňuje, krade a potlačuje jakékoliv jiné smýšlení,“ komentovala to loni v červnu na Telegramu Kurbangalejevová.

Vyvedena z Hradu

Kurbangalejevová se do povědomí mimo jiné dostala v červenci 2023, kdy Česko navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jednal tehdy se svým protějškem Petrem Pavlem. Na Pražském hradě měli následně oba státníci tiskovou konferenci, na niž Kurbangalejevová sice dostala akreditaci, ale z Hradu ji vyvedli, a to na základě rozhodnutí ochranné služby. Hrad situaci dále nekomentoval.

Farida Kurbangalejevová v minulosti pracovala pro ruskou státní televizi Rossija 1, po anexi Krymu v roce 2014 ale dala výpověď a odcestovala. Moskva po ní později vyhlásila pátrání a poté také vydala zatykač. Několik let žije v České republice, v současnosti spolupracuje s projektem Republic.

Výběr článků

Načítám