Hlavní obsah

Bývalý detektiv: Redl se strašně bál Krejčíře. Gazdíka jsem varoval už dávno

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Obviněnému zlínskému podnikateli Michalu Redlovi byl bývalý detektiv protikorupční policie Karel Tichý na stopě už před dvaceti lety. V rozhovoru pro Právo popisuje, jak probíhaly jejich schůzky, proč se Redl bál Radovana Krejčíře a jak se dostal k posudkům o své nesvéprávnosti.

Foto: Antonín Havlík, Právo

Někdejší protikorupční policista Karel Tichý

Článek

Proč podle vás Michal Redl tak dlouho unikal spravedlnosti?

Naučil se páchat zločin od svého učitele Radovana Krejčíře, od kterého pochytil základy konspirace. Měl velice dobré krytí, protože nebyl lakomý a čas od času se rozdělil. Když to pak měl ještě posichrováno znaleckými posudky, tak se mu dařilo unikat dost dlouho. Musím se přiznat, že to je věc, která nám už tehdy velmi vadila. Nás po Krejčířově útěku rozprášili, zatímco oni pokračovali dál i včetně zdravotních posudků.

Vznikly účelově?

Určitě. My jsme dostali i upozornění od informátorů, že se budou vyrábět posudky.

Kolik to stojí?

To je těžké říct, každý zná svoji cenu. Na motácích, které jsme chytali a šly z vazby od Krejčíře Redlovi, bylo napsáno „doktor posudek – milion korun“, „neschopen vazby – tři miliony“, „bonus pro doktora – sedm milionů“. Když se podíváte na Krejčířovy kauzy, všichni byli odsouzeni. Jediný, kdo dostal papíry na hlavu, byl Redl. Hlavně je tedy měl připravené Krejčíř, a jen díky tomu, že nakonec utekl, je neuplatnil. I z toho vyplývá, že je to velmi drahá záležitost a nevyplatí se investovat do všech.

V těchto motácích Redla oslovoval Míšo. Byl pro něj víc než jen jeho bílý kůň?

Ne, Krejčíř neměl kamarády a neměl společníky. Měl lidi jen na to, aby je mohl využít, za kolik a jak jim to potom sebrat. Vybral si nějaké lidi, půjčil jim peníze. Ty někam investovali, a to byl okamžik, na který Krejčíř čekal, a chtěl je zpátky. A tak je úkoloval. Nechal je i vydělat, ale naprosto podléhali jeho vlivu, a kdykoli se vzepřeli, tak je začal různými způsoby odstraňovat.

Státní zastupitelství se odvolalo proti prodloužení Redlovy omezené svéprávnosti

Domácí

Jak se Redl dostal k organizovanému zločinu?

Krejčíř půjčil peníze drnovickému podnikateli Janu Gottvaldovi (tehdejšímu majiteli FK Drnovice, pozn. red.). Později je po něm chtěl, a když je neměl, nasadil mu tam Redla jako člena dozorčí rady a ten začal rozprodávat hráče. Redl se tam učil – u Krejčíře se chlastalo, fetovalo, důležitá jednání se dělala v odrušených místnostech, a když bylo potřeba komunikovat na dálku, tak mu Krejčíř už tehdy koupil kódované telefony.

Jak fungoval jejich podvod?

M5 byly podvody s nepro­clenými dovozy a čachrování s DPH, kde škody sahaly k půl miliardám, u Technology Leasing (TL) to byly zase úvěrové podvody, za 150 milionů.

Takže skrze tyto kauzy jste se dostal k Redlovým stopám.

Dostal jsem se k němu přes dva informátory – Tarka Becharu a Jakuba Konečného. Tam padlo, že to je mladý zobák, syn starého Redla, který v tom ale nejede. Zjistil jsem si maximum informací a rozhodlo se, že s ním pojedu na kontakt.

Bylo to v roce 2002. Odjel jsem do jednoho hotelu a z taktických důvodů jsem se představil jako Koudelka z Bezpečnostní informační služby (BIS), protože lidi reagují odtažitěji, když řeknete, že jste policajt.

Jak na vás působil, když jste se poprvé potkali?

Normální mladý hošík, zcela evidentně nevzdělaný v právu – byl tehdy nevyučený kuchař-číšník. Ale když začal mluvit o ekonomických věcech a zejména o DPH, tak šlo poznat, že stojí na pevném ledě. Byl tehdy na prahu svého života a před ním stály dvě cesty – jedna normální a druhá zločinecká, kterou si vybral.

Jak se to mohlo stát? Byl synem podnikatele, který podnikal na Zlínsku…

Chyba byla v tom, a to byla slova jak starého Krejčíře, tak i starého Redla, že se synové nepotatili. Vnímali, že je to problém. Myslím si, že starý Redl byl rád, že si ho nevšímáme, ale k ničemu dalšímu jsme ho ani nepotřebovali.

Advokátka: S omezenou svéprávností se podnikat nesmí

Domácí

Scházeli jste se ještě s mladým Redlem?

Měli jsme více schůzek, na některých z nich mi povídal i rodinné historky a různé části jiné trestné činnosti. Vypadalo to nadějně.

Co měl z toho, když s vámi udržoval kontakt?

Krejčíře se strašně bál. Věděl, že to někdo ví, a myslel si, že to nejsou sami schopni ukočírovat. Všechno jsem směřoval k tomu, že z kauzy TL nemůže vyjít jinak než jako spolupracující obviněný, kdy budeme brát zřetel na to, že se nám přizná. Došlo tam k bodu zlomu, kdy na jednu schůzku v Praze přivedl advokáta (Vladimíra) Turka, který odhalil, že nejsem žádný Koudelka, ale Tichý z protikorup­čního. Někdo z kolegů mě prodal.

Přiznal jste to?

Ano, ale říkal jsem, co to na té věci mění. Jde nám o Krejčíře a pan Redl v tom jede. Buď ho zavřeme jako jednoho z hlavních pachatelů, nebo bude svědčit a bude to pro něj výhodnější. Dohodli jsme se, že si na vrchní státní zastupitelství Redla předvolají, předloží důkazy a on se přizná. Za nějaký čas jsem tam Redla odvezl, čekali jsme venku a najednou – nic neřekl. Prý mu volal Turek, že nesmí. Zjistili jsme, že bylo mezitím Redlovi vysvětleno, že je nevhodné, aby Krejčíře položil. Tehdy jsem ho viděl naposledy.

Co jste mu řekl?

Že nejsem přesvědčený, že to s ním dobře dopadne. Pak to s ním ale dobře dopadlo. A až teď po letech přišla jistá satisfakce.

Zabavili jste Redlovi při vyšetřování peníze?

Když bylo tehdy zahájeno trestní stíhání, tak jsme mu zablokovali 10 milionů, kdy on potom ještě zkoušel, že něco řekne, když mu to uvolníme. Ale to už jsem se s ním bavit nechtěl. Jeho advokát zkoušel psí kusy, aby je uvolnil. Jaký ale byl osud těchto peněz, to nevím.

Čau Míšo, psal Krejčíř Redlovi. Toho kryjí posudky znalců už 20 let

Krimi

Ve své knize jste psal, že se kauza Technology Leasing podepsala na zdraví žalobce Ludvíka Brunnera, který ji dozoroval. Co se mu stalo?

Byli jsme tehdy ujišťováni, že i když je s Krejčířovými advokáty kamarád, tak naopak bude chtít dokázat, že je lepší než oni. Snažil se. Pak se na něj ale odněkud stupňovaly tlaky, začal zdravotně chátrat a zemřel. Převzala to žalobkyně (Petra) Pavlánová, která potom musela Redla vyloučit, protože na ni nastoupili s jeho zdravotním posudkem, že není schopen rozpoznat smysl trestního řízení, a k soudu nešel.

Jaká byla vaše reakce, když jste zjistil, že jméno Redla se vrací v nové kauze na pražském magistrátu?

Nevěřil jsem tomu. Bylo to už okolo roku 2017, kdy se ukázalo, že na magistrátu u bývalé primátorky (Adriany) Krnáčové (tehdy ANO) je Redl napojený na různé lidi a hnutí STAN. Někdo mi řekl, že si koupil bentley, různé byty a je miliardář. Říkal jsem, že to musí být blbost. Jenže byl to on. Okamžitě jsem jel za tehdejším předsedou STAN Petrem Gazdíkem.

Co jste mu řekl?

Zeptal jsem se ho, jestli se nezbláznil a jestli ví, kdo to je. Tvrdil, že to neví, protože je propojil Stanislav Polčák, a že děkuje a napraví to. S dobrým pocitem jsem mu věřil a čekal, že se něco bude dít. Jenže se nedělo nic. Kdo chtěl vědět, informace měl. Takhle otevřeli dveře dalším populistickým hnutím.

Jak reagujete na to, že se i přes tehdejší sliby od těchto kontaktů STAN neočistil?

Jediné, co tam logicky vychází, jsou peníze, sponzoring. To je bohužel problém všech politických stran.

Gang používal šifrované mobily. Měl ho i Gazdík

Domácí

Šifrovaným telefonem se Redl domlouval jak s Krejčířem, tak s některými politiky. Je standardem, aby politici komunikovali zařízením soukromé firmy, které používá zločinecká skupina?

Standard to samozřejmě není, ale jak je vidět, je to běžná praxe. Jste politik – víte, s kým se stýkáte, víte, co dělá a že je to nečestné. Kdyby měli čisté svědomí, proč by to dělali? Tato komunikace jenom dokládá, že věděli, že páchají něco nekalého.

Reklama

Výběr článků

Načítám