Článek
Vedle toho se má stejně jako na jaře zavést tzv. izolačka, tedy příspěvek k nemocenské pro lidi v karanténě nebo izolaci. Aby změny začaly platit, musí je po vládě a Sněmovně ještě schválit Senát a podepsat prezident.
„Doufejme, že to Sněmovna extrémně rychle schválí,“ řekl premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním jednání vlády. Končící ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) Právu sdělila, že pokud to bude potřeba, je možné rychle začít vyplácet i příspěvky na mzdy z programu Antivirus. O jeho spuštění může rozhodnout sama vláda.
Covid v EU: Česko mezi nejpostiženějšími, premiantem Španělsko
Návrh na tzv. krizové ošetřovné připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí na konci září, tedy těsně před volbami. Stejně jako na jaře počítá se zvýšením dávky ze 60 na 80 procent základu výdělku i s vyplácením ošetřovného po celou dobu nařízené karantény. Denní částka by nesměla být nižší než 400 korun.
Krizové ošetřovné by pobírali i lidé, kteří by se starali po případném nařízeném uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb o handicapované blízké. Na peníze mají mít nárok i takzvaní dohodáři.
Jurečka je pro
„Návrhy na krizové ošetřovné a izolačku na vládě schválíme. Budou platit zpětně od 1. listopadu s parametry jako na jaře,“ prohlásila o pátečním programu vlády Maláčová. Dodala, že je ve spojení i s budoucím ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), aby se návrhy zákonů projednaly v dolní komoře v legislativní nouzi.
Vědci zjistili, proč je delta agresivnější. Může za to neprozkoumaný protein
Lidovci v čele s jejich předsedou Jurečkou budou zvýšení ošetřovného podporovat, podle ankety Práva z minulého týdne jsou pak pro třeba i poslanci SPD či Pirátů. Naopak rezervovaně se ke zvyšování dávky dosud stavěli někteří zástupci hnutí ANO, kteří se obávali dopadů výpadku zaměstnanců ve firmách. Podobný postoj měli v minulosti i poslanci ODS.
Hospodám klesly tržby
Izolačku, tedy příspěvek k náhradě mzdy, dostávali lidé v karanténě nebo izolaci už letos od března do června. K náhradě 60 procent redukovaného příjmu se vyplácel bonus až 370 korun na den. Celkem ale lidé nesměli pobírat víc než 90 procent svého průměrného výdělku. Peníze v prvních 14 dnech posílal zaměstnavatel, výdaje na příspěvek si pak odečítal ze sociálních odvodů.
Stovky restaurací odmítají kontrolovat bezinfekčnost hostů
Z programu Antivirus, jehož cílem je záchrana pracovních míst, se teď vyplácejí pouze příspěvky na náhrady mezd pro lidi v karanténě – představují 80 procent vyplacené náhrady mzdy do 39 000 korun. Jde o Antivirus A, příspěvek B dříve při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin činil 60 procent náhrady mzdy do 29 000 korun.
Tripartita se před měsícem shodla na potřebě obnovení příspěvku B pro automobilový průmysl kvůli omezení výroby po výpadku dodávek hlavně čipů. Vláda ale nakonec o podpoře nerozhodla. Není ani jisté, zda by s podporou pro jedno odvětví souhlasila Evropská komise.
Němci mají plán testovat i očkované a zotavené
Dříve stát za pandemie dával zaměstnavatelům i příspěvek A+, kterým jim proplácel celé mzdy s odvody do 50 000 korun. Šlo o provozy, kterým vláda nařídila zavřít. To se teď sice nechystá, ale například restaurace si už stěžují na propady tržeb o desítky procent kvůli povinnosti hostů prokazovat bezinfekčnost. Zástupci odvětví gastro proto ve čtvrtek vyzvali vládu, aby s Antivirem a kompenzacemi pro ně neotálela.