Článek
Pro stát, který popravuje tolik lidí, že se mu vyrovná jen málokterý jiný stát, je to dvojnásob palčivé zjištění. Trest smrti je stále legální v osmadvaceti státech USA a může jej uložit i federální soud a americká armáda. V roce 2020 bylo ve Spojených státech popraveno sedmnáct lidí, deset z nich na příkaz federální vlády. Bylo to poprvé, kdy federální vláda dala popravit více vězňů než všechny americké státy dohromady.
Každý z odsouzených k smrti je členem neziskové organizace Svědek nevinnosti (Witness to Innocence – WTI), ta sídlí od roku 2005 ve Filadelfii a vedou ji vězňové z cel smrti, kteří byli zproštěni viny. Hlavním cílem organizace je usilovat o zrušení trestu smrti v USA a změnit postoj veřejnosti.

V celách smrti se občas ocitnou i nevinní lidé
Popravy mladistvých
Dalším palčivým problémem jsou popravy mladistvých. I když v roce 2005 americký Nejvyšší soud rozhodl, že popravy mladistvých jsou v rozporu s ústavním zákazem krutého nebo výjimečného trestání – bylo v USA popraveno dvaadvacet lidí odsouzených za zločin, který spáchali, když jim ještě nebylo osmnáct let.
Prvním známým případem mladistvého provinilce popraveného v britských koloniích byl sedmnáctiletý Thomas Granger, oběšený v roce 1642 v kolonii Plymouth. Údajně se dopustil sodomie. V počátcích státu byly popravovány dokonce i mladší děti. V roce 1786 byla v Novém Londýně v Connecticutu oběšena dvanáctiletá indiánská dívka Hannah Ocuishová. Do roku 1987, kdy Nejvyšší soud poprvé posoudil ústavnost trestu smrti pro mladistvé provinilce, je zaznamenáno přibližně 287 poprav nezletilých.

Omyly při vynesení trestu smrti nejsou až tak neobvyklé
Noční můry v cele smrti
„Existuje celá řada hrubých chyb, které mohou vést k mylnému odsouzení k trestu smrti,“ tvrdí sociolog Michael Radlet, který působí na Coloradské univerzitě v Boulderu a věnuje se fenoménu trestu smrti. „Policisté mohou předložit vynucené nebo jinak falešné přiznání. Státní zástupci někdy zamlčí důkaz, který by vedl k osvobození obžalovaného. Někdy se objeví dobře míněná, ale mylná identifikace očitého svědka. Nejčastější je křivá přísaha svědka obžaloby.“
Příběhy několika nespravedlivě odsouzených k trestu smrti si můžete přečíst v březnovém vydání časopisu National Geographic, stejně tak jako třeba o misi na Mars.
