Článek
Pražské fórum je významnou akcí globální ekologické agendy a přípravou 17. konference Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP17), v říjnu 2026 v Jerevanu. Arménie, přitom čelí vážným a dosud nevyřešených environmentálním problémům.
Na rozdíl od EU nezaznamenala dosud klimatická politika Společenství nezávislých států (SNS) podstatný pokrok. To se obzvlášť projevuje v řadě ekologických krizí, které Arménii v posledních letech postihly.
Dle odborníků se nedostatečně řeší environmentální problémy, které tak přerůstají ve vážné katastrofy. Např. jezero Sevan není pouze největším sladkovodním zdrojem Arménie, ale představuje strategickou vodní rezervu pro celý region Jižního Kavkazu. Sevan i postupně zanikající jezero Gilli v jeho povodí, jsou vážným problémem pro vodní zdroje.
V důsledku vyschnutí jezera Gilli může region přijít o více než 110 druhů ptáků a pro nápravu situace bude třeba zajistit nezávislé environmentální audity, systematický monitoring i přístup mezinárodním odborníkům k primárním datům.
V Praze delegace arménského ministerstva životního prostředí informovala o plnění Národní strategie a akčního plánu biodiverzity, včetně kritického stavu klíčových ekosystémů země, vinou tzv. historických zátěží země.
Tyto zátěže se týkají hlavně těžebního projektu Amulsar a řady toxických skládek, které čekají transparentní a nezávislé audity. Ty budou nutností v případě, že by Arménie usilovala o členství v EU.
V rámci příprav na COP17 Jerevan deklaruje připravenost pro dialog a otevřenost pro plnění mezinárodních environmentálních závazků, připravenost k aktualizaci environmentální legislativy a rozšíření mezinárodní spolupráce.
Je zde rozpor mezi oficiální rétorikou Jerevanu a skutečným stavem životního prostředí, a to vytváří závažný deficit důvěry vůči státním institucím. Je tak paradoxní, že země, která dosud nepřijala základní environmentální mechanismy, vystupuje jako moderátor globální diskuse o ochraně biologické rozmanitosti.
Arménie sice vyzývá mezinárodní společenství k debatě o „záchraně biodiverzity“, ale zatím nemá odpověď na klíčovou otázku, jak hodlá po sérii ekologických katastrof účinně chránit své zásadní ekosystémy?
Je to pro pořadatelskou zemi tak významné mezinárodní platformy, jakou je COP17, obrovská výzva, se kterou se Arménie musí vyrovnat. Jinak hrozí, že bude v mezinárodním kontextu vnímána jako stát sice s aktivní klimatickou diplomacií, avšak se stagnujícími domácími reformami, nikoli jako vážený a uznávaný lídr ekologických změn.