Článek
Výbor v úterý ráno projednal návrh státního rozpočtu na letošní rok před jeho prvním čtením na plénu Sněmovny, které je naplánováno na středu. Hampl zopakoval stanovisko rady, že návrh není v souladu s pravidly rozpočtové odpovědnosti. Ministerstvo financí s tím nesouhlasí. Navržený schodek činí 310 miliard korun.
Ministerstvo dopravy má v návrhu rozpočtu 19,6 miliardy korun označených jako výdaje na obranu. Hampl upozornil, že metodika posuzování výdajů se na straně NATO zpřísňuje. Dodal však, že konečné rozhodnutí bude známé až v polovině roku 2027.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už na začátku února uvedla, že ani předchozí vláda nešla v podílu obranných výdajů přes požadovaná dvě procenta hrubého domácího produktu a současný kabinet po ní zdědil děravý rozpočet. „Držíme dvě procenta a jsme schopni nějakého navyšování v rámci toho, co si rozpočet může dovolit,“ řekla.
Do výdajů na obranu se vedle kapitoly ministerstva obrany podle ní započítávají i výdaje jiných kapitol, například na některé dopravní stavby, protože Česko je tranzitní zemí.
Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu prohlásil, že na ministerstvu obrany se chystá audit výdajů na různé zakázky. Zopakoval, že projekt nákupu amerických stíhaček F-35 pro českou armádu je v takovém stadiu, že musí pokračovat. Chce ale změnit financování projektu, konkrétní nicméně nebyl.
Babiš také řekl, že vláda počítá s výdaji na obranu ve výši dvou procent HDP. Potřeba je podle něj zejména navyšovat počet vojáků, nakoupit pro ně vybavení a plnit závazky NATO ohledně mechanizované brigády a protidronových systémů. Slibovat výdaje ve výši pěti procent HDP je podle něj nesmysl. Na postupném navyšování výdajů do roku 2035 se loni shodly státy NATO na summitu v Haagu.