Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Zlaté sny v. stříbrné kladivo a realismus

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Začalo to připomínkou výročí jednoho z prvních alb Beatles, kterou včera umístila na svůj twitterový účet senátorka Miroslava Němcová. Nás milovníků této skupiny není málo, tak se vedla nějaká diskuse, ale nebyla kontroverzní a proběhla v rámci naší nezpochybnitelné lásky k hudbě Beatles. Jenže v mé hlavě to mělo pokračování.

Foto: Milan Malíček, Právo

Alexandr Mitrofanov

Článek

Paní Němcová připomněla jedno z prvních alb, na němž se ještě spíše řeší mladistvé problémy s láskou a je tam i mnoho převzatých skladeb.

Každý fanoušek Beatles ale ví, že dál to bylo mnohem složitější. Život se ukazoval v nových původních kompozicích jako komplikovanější, než se v raném mládí zdálo. A já jsem se dnes probudil, sám z toho dost překvapený, se dvěma písničkami z pozdějšího (fakticky posledního společného) alba Abbey Road v hlavě.

Zněly mi tedy nejdříve Golden Slumbers a pak Maxwell’s Silver Hammer. Pro zájemce z řad nefanoušků jsou původní texty a české překlady pod odkazy v předchozí větě. Znalcům nemusím vykládat, že zlaté sny a laskavá ukolébavka z první písně jsou v drsném protikladu se stříbrným kladivem, s kterým vás v druhé písni vždy neočekávaně a zezadu praští někdo do kebule, až jste z toho tuhý.

Střet mezi zlatými sny a drsnou realitou se odehrává vždy a všude. Jak krásné by bylo žít ve světě, kde běží všechno podle vašich představ, lidé jsou milí a pozorní, dobro je silnější než zlo a, proč bych to nakonec neřekl, pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí!

No nebylo by to nádherné, prodlévat ve zlatých snech? Že ano? Bohužel se nám v poslední době rozmohl takový nešvar v podobě prezidenta Petra Pavla, který se sice rád v rámci možností zasní, ale stále připomíná, že stříbrné kladivo nespí. Už z toho jeho realismu bylo dost zlé krve.

Nejdříve na Ukrajině a také na mezinárodní scéně u těch, kteří sice slyšeli, že něco řekl na bezpečnostní konferenci v Mnichově, a přesně nevěděli co, nicméně byli přesvědčeni, že se to říkat nemělo. Pavel tam uvedl, že ohledně průběhu války na Ukrajině je třeba věřit v lepší, ale připravovat se na horší. A čerstvě v rozhovoru pro polský list Rzeczpospolita byl opět vrcholně realistický, co se možností pomoci Ukrajině týče.

Je lidské, že by kdekdo preferoval naplnění zlatých snů ohledně konce současné války. Zapomínat, že je tady ruské stříbrné kladivo s čínským topůrkem připravené kdykoli praštit, se ale vymstí. Předem varován, dobře vyzbrojen, to platí i tady.

Pavel: Česko už mnoho možností ke zbrojní pomoci Ukrajině nemá

Válka na Ukrajině

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám