Očima Saši Mitrofanova: Putin řečnil, Medvěděv spal, Trump telefonoval

Kdo by se divil ruskému předsedovi vlády Dmitriji Medvěděvovi a šéfce Senátu Valentině Matvijenkové, že si během dnešního poselství prezidenta Vladimira Putina k parlamentu dali dvacet zde. Uměleckým dojmem připomínal projev referáty generálních tajemníků na sjezdech KSSS. Sám řečník se u monotónního předčítání neskrývaně nudil.

Také obsah byl v některých místech až bolestivě shodný. Například že se občané sjednotili kolem vlasteneckých hodnot (dříve pracující kolem ideálů komunismu) nehledě na přetrvávající nedostatky a těžkosti v jejich životě (dříve navlas stejně). A že zvláštní odpovědnost leží na straně Jednotné Rusko, která je pilířem (dříve tuto roli měla Komunistická strana Sovětského svazu; rozdíl je v tom, že generální tajemník neměl postavení cara, které má Putin).

Když není co říci, vyznívá projev občas až dadaisticky. Například že se do škol vrátil sloh a že je to dobře. Nebo že je třeba vytvořit systém humánního zacházení se zvířaty bez domova. Anebo že nemocnice musí být napojeny na vysokorychlostní internet. Tedy tam, kde ještě nemocnice zbývají po jejich zavírání.

Opoziční politik Alexej Navalnyj na Putinův projev okamžitě zareagoval slovy: „Farmář před televizní obrazovkou, který nedostane úvěr ani možnost zavést plyn do svého hospodářství, té obrazovce říká: No ty ale kecáš! V jednom bytě sedí lékař, v sousedním zas pacient. Oba říkají totéž: No ty kecáš… Všichni, kteří nemají šanci mít vlastní bydlení: Ty ale kecáš o úspěších v bytové výstavbě. Všichni, kteří sedí v base za chytání pokémonů, za lajky a retvíty: Ty jo, ten ale kecá o národní pospolitosti. Celá země říká: Jak ty teda kecáš o boji proti korupci. Každé slovo je lež.“ Jenže obyvatelé jedním dechem dodávají: No jo, ale kdo jiný než Putin?

Někdejší kremelský speechwriter, nyní nezávislý politolog Stanislav Bělkovskij prezidentovu řeč zestručnil a varianta s opravdu důležitými body mu zabrala místo 73 minut pouhé 22 sekundy. Včetně, dle Bělkovského, nejdůležitějšího poselství: čekám, Donalde, jsem v naději, že svět rozdělíme, ty a já, podle nové Jalty. Je fakt, že v mezinárodně politické části Putin projevil emoce, které scházely ve vatě, kterou si vycpal zbytek řeči.

A jestli bude Donald Trump i s Putinem tak bodrý a chytrý na úrovni frekventanta mateřské školy, jako byl s pákistánským premiérem (oficiální záznam telefonické rozmluvy zde), pak se má vskutku ruský car na co těšit.

V roce 1965 zachytili Arkadij a Boris Strugačtí v Dravcích mého století začátek trendu, který vyústil v současnou světovou situaci zde. Pitomce od té doby pěstovali tak dlouho, že pronikl všude.