Článek
Monitorovací mise OSN pro lidská práva a UNICEF ověřují pouze případy, u nichž jsou k dispozici přísné důkazy z několika nezávislých zdrojů. Podle jejich údajů přesahuje od února 2022 celkový počet zabitých a zraněných dětí 3 950 osob.
Podle odhadů investigativních novinářů, kteří porovnávali nekrology, údaje místních orgánů a výpovědi očitých svědků, činí počet potvrzených obětí mezi dětmi na území Ukrajiny nejméně 870 až 940.
Ukrajinské úřady, lidskoprávní organizace i struktury OSN zdůrazňují, že skutečný počet obětí je podstatně vyšší než oficiální čísla, protože oběti pohřbené pod troskami budov a v masových hrobech na okupovaných územích bude možné přesně spočítat až po jejich osvobození a provedení exhumací.
Zkuste najít v ruském veřejném prostoru projevy lítosti nad tím, že jejich země zabíjí a mrzačí tolik dětí. Zmíněný prostor monitoruji denně. Neříkám, že mám všechny informace, ale na takovou lítost jsem ani jednou nenarazil.
Co ale známo je, a to nejen mně? Například vystoupení ruského novináře Antona Krasovského na propagandistické televizi Russia Today v roce 2022, kdy vyzval k tomu, aby se ukrajinské děti házely do řeky se silným proudem a byly upalovány zaživa v dřevěných domech.
Mírný skandálek kolem toho byl, Krasovskij přišel o místo v Russia Today a Vyšetřovací výbor RF s ním zahájil řízení, ale jaksi zapomněl v tomto řízení pokračovat, takže Krasovskému se nestalo vůbec nic. Rusové pokračovali v zabíjení ukrajinských dětí. Žádné protesty v zemi vrahů z tohoto důvodu zaznamenány nebyly.
Jak mohla ruská společnost dospět k tomuto stavu? Jednoduše. Stačí najít souvislosti.
Není tak docela pravda, že Rusové mezi sebou nestrpí zástupce jiných národů. Ukrajinec se může stát významným Rusem, když se za Rusa prohlásí a je propagátorem rašismu, tedy ideologie ruské nadřazenosti. Výborným příkladem ze současnosti je věrná Putinova stoupenkyně Valentina Matvijenková, narozená na Ukrajině. Hlásá rašismus a je předsedkyní horní komory ruského parlamentu. Takových poruštěnců, a to nejen z řad etnických Ukrajinců, je v Rusku mnoho.
Jenže tato mince má i druhou stranu. Kdo trvá na tom, že je Ukrajinec, že chce mít vlastní zemi a že nestojí o poruštění ani o ruskou nadvládu, je nepřítel. To je dnes oficiální postoj Kremlu.
Proč by potom z řad nepřátel, které je třeba podrobit nebo zničit, měly být vyřazovány tamní děti?
