Článek
Miloš Zeman kdysi chodíval rád do televizních debat. V jednom případě ale pozvání tvrdě odmítl, když měl být ve studiu s místopředsedou ODS Miroslavem Mackem.
Macek byl tehdy pro Zemana tím, čím se o mnoho let později pro něj a následně pro Andreje Babiše stal Miroslav Kalousek. Byl to belzebub, který mohl za věci, které se nelíbily Zemanovým voličům. Macek nebyl žádný anděl, ale Zeman ho tak dlouho mazal sazemi, až s ním nechtěl jít do konfrontace. Zdůvodňoval to tím, že je pod úroveň předsedy (ČSSD, což byl on) zahazovat se s nějakým místopředsedou.
Ale my víme, že Macek o pár roků později zpohlavkoval Davida Ratha! Představte si, že by to provedl v přímém přenosu Zemanovi. Měl pravdu, že nešel, předseda. Zato proti debatě s Miroslavem Sládkem (taky šéfem) neměl námitky. A pohořel. Zeman měl za to, že Sládka umlátí argumenty. Jenže Sládek mlel a mlel, aniž se staral o to, jestli to, co říká, je pravda. Hlavně aby se to líbilo jeho voličům. Tak to dnes dělá Okamura, Babiš i sám Zeman.
Právě po této debatě chlácholil Zemana Pavel Dostál slovy, že s domovnicí se nediskutuje. Zeman si je dobře zapamatoval. Naposledy je zopakoval v rozhovoru pro Večernje novosti 9. července 2017. Do debaty prezidentských kandidátů, která má dnes večer proběhnout na TV Barrandov, vyslal místo sebe osobní domovnici, Jiřího Ovčáčka.
Tento manévr je multiúčelový. Za prvé každý prezidentský kandidát, který svolí k tomu, že bude sedět ve studiu proti osvědčené domovnici, se stává terčem ještě většího Zemanova pohrdání než dosud, protože nebyl schopen se postavit této jasné provokaci. Zatím se lidumilně přihlásil Michal Horáček, že na tuto pavlač dobrovolně vleze. Jiří Drahoš logicky nabídl, že tam může poslat svého mluvčího.
Jenže to není hlavní důvod Zemanovy neúčasti. Že nevede kampaň, může vyprávět svým věrným na náměstích, kde ji dlouhé měsíce vede. Ti spolknou všechno, protože jeho moudrost je nad jejich chápání, jak řekla jistá paní na náměstí v Berouně. Střetu s připravenými protivníky se ale ochablý Zeman evidentně bojí.
Raději se nechá obskakovat tam, kde se mu nikdo nevysměje, že vypráví pohádky ovčího dědečka: příklad je zde. Jak by asi čelil přívalu ostud, které za dobu prezidentství natropil a které by mu skuteční oponenti připomněli třeba na základě shrnutí zde.
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.
Jednu chybu Zeman přece jen udělal. Ovčáček je samozřejmě dobrý, ale úplnou jistotu by měl, kdyby vyslal jinou, patřičně vyzbrojenou osobu zde.