Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Nenávist? Kdepak. Štítivost a opovržení

Kdyby aspoň to, co zvolili předsedou Poslanecké sněmovny, mělo koule na vlastnoruční sundání ukrajinské vlajky. Ne. Ono to drželo štafle.

Foto: David Neff, Novinky

Alexandr Mitrofanov

Článek

Ono to může mít hned dva důvody. Jednak má strach vylézt nahoru, páč štafle pod ním můžou prdnout a ono si to rozmlátí ciferník. A jednak kdyby se časy zase změnily, vždycky může říct, že vlajku nesundávalo, ale jenom drželo štafle. Pero drželo, ale nepodepsalo.

A kdyby ono bylo důsledné a vedle ukrajinské vlajky nechalo sundat taky tu izraelskou, tak by byla možnost povědět, že aspoň jedna xenofobní koule přece jen lehce vykukuje. Ne. Ono to řeklo, že izraelská vlajka mu nevadí. Bodejť. Ono to může mít hned dva důvody.

Jednak Mossad nezná hranice a na zadek nějakého předsedy nějaké české Sněmovny by zacílil snadno, aby ho tomuto škůdci národní vlajky exemplárně natrhl. A jednak, na rozdíl od Ukrajiny, má ten, v jehož zájmu ono odstranilo ukrajinskou vlajku, s Izraelem stále docela slušné vztahy a kdyby ono to v Praze přehnalo, mohla by z Moskvy přilétnout facka. Byla by provedena úderem otevřené dlaně, nikoli cestujícím plyšákem.

Teď bude vzkaz partám podporovatelů. Toho, co bylo zvoleno předsedou Sněmovny, a těch, jejichž tlupičky toto zvolení zařídily. Vaše výkřiky o nenávisti, kterou k vám údajně cítím, si strčte za klobouk. Byla by to pro vás příliš velká čest.

Nenávist jsem nejednou – bohužel nejednou – cítil během svého života pouze sám k sobě, když se vymkly kontrole mého rozumu hloupé, nepromyšlené, anebo jenom pitomé činy nebo slova. Tato nenávist byla sžíravá a abych sám sebe, byť oprávněně, netrýznil, musel jsem si slíbit neopakování přešlapů.

Nenávist je nástroj k provedení změny k lepšímu jen v případě, že tu změnu lze zvládnout vlastními silami. Na přírodní jevy jako to, co má momentálně většinu ve Sněmovně a bude sestavovat novou vládu, je nesmyslné plýtvat tak silným prostředkem. Vždyť to nejsou uzurpátoři moci, ale řádně zvolení zástupci určité části obyvatelstva.

Nikdo jim nesmí vzít právo řádit ve Sněmovně a u štaflí, formovat vládu a udělat z ní zase, jako se to už jednou stalo, slibotechnu pro méně chápavé, nebo předvádět svou zápornou inteligenci ve všelijakých podobách.

Jsou to vyvolenci lidu. Jaký lid takoví vyvolenci.

Stejně tak ale nesmí nikdo vzít právo mně, abych vůči nim projevoval štítivost a opovržení. Především kvůli jejich malosti a prolhanosti. A abych se jim vysmíval pokaždé, když k tomu zavdají důvod. Vím, že v tom nezůstanu sám.

Výběr článků

Načítám