Článek
Prezident své důvody podrobně vysvětlil v dopise premiérovi Andreji Babišovi. Uvedl, že jednou z úloh, kterou Ústava České republiky ukládá hlavě státu, je role garanta ústavního řádu republiky, včetně ústavně zakotvených principů a hodnot.
„Podle názoru ústavní nauky je prezident republiky ve výjimečných odůvodněných případech ústavně zmocněn nevyhovět návrhu předsedy vlády na jmenování člena vlády; jedním z těchto důvodů je ochrana ústavního hodnotového řádu republiky, pokud proti němu navržená osoba vystupuje, resp. pokud existují důvodné pochybnosti o jeho loajalitě k němu,“ napsal prezident.
Dál to přeložím z jazyka juridického do běžnější řeči. Turek je důvodně podezřelý z pohrdání hodnotovým řádem České republiky a z adorace nacismu.
Kdyby to byl Pepek Vyskoč z Dolních Kotěhůlek, který v lokálním pajzlu hajluje, šíří nenávist k homosexuálům a schvaluje násilí na lidech jiné barvy pleti, šlo by o soukromou osobu.
Když se ale bytost tohoto druhu cpe do funkce ministra jako Bouška z Libně (pro premiéra Babiše uvádím: je to postava ze Švejka a říká se o ní toto: „Poslušně hlásím, že ten pán je hotovej nezmar. Jako nějakej Bouška z Libně. Vosumnáctkrát za večer ho vyhodili vod Exnerů a dycky se jim tam vrátil, že si zapomněl… – No dovolte? – Takovej byl vytrvalej, že se moh stát ministrem.), musí zasáhnout strážce demokratických hodnot, tedy hlava státu.
Právníci se shodují, že Turek se svou žalobou nemá šanci a je navíc k smíchu, protože o českém právu zjevně ví kulový (to neříkají ctihodní právníci, to je můj hodnotící soud). Vyvstává tedy otázka, proč to dělá.
Dovolím si vyjádřit domněnku, že se cítí povzbuzen jednáním dvou mužů, kteří si s právem vůbec nelámou hlavu a jeho platnost odmítají buď činy (Putin) nebo veřejně a verbálně (Trump před pár dny prohlásil, že ho právo nezajímá). Ale to jsou gigantičtí škůdci. Turek je porovnání s nimi mandelinka bez brambor. Ale cítí se jako Donald Vladimirovič.
Dlouhodobě razím zásadu, že v dílech geniálních klasiků najdeme téměř všechno, co se odehraje mnohem později. Čtěte:
Švejku, poslouchejte, nebyla včera nějaká vostuda? – Poslušně hlásím, všechno prošlo hladce. Jenom když jsem ty slečinky pouštěl z baráku, tak z protějšího bytu vyšel nějakej Turek. Na hlavě měl fez a pokusil se rušit noční klid… – Jak to dopadlo? – No dal jsem mu přes držku a byl zticha.
