Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Bůh a Děda Mráz slouží v Rusku režimu

Na besedách o Rusku se lidé často ptají, jaká je role pravoslavné církve v současném režimu osobní moci Vladimira Putina. Odpověď na tuto otázku lze najít mimo jiné v čerstvém rozhovoru patriarchy Kirilla pro státní televizi Rossija 1.

Foto: Novinky

Očima Saši Mitrofanova

Článek

Tento komentář byl původně natočen pro Český rozhlas Plus.

Kirill oznámil, že západní svět útočí na Putinovo Rusko proto, že russkij mir představuje „velmi atraktivní alternativu civilizačního vývoje“. Dodal: „Nabízíme nevyhánět křesťanskou víru, jak se to nyní děje na Západě.“ Tam je podle něj víra vytlačována z veřejného života na základě falešné teze, že „náboženství je osobní záležitostí člověka“.

Podle patriarchy se Rusko stává duchovním protivníkem západní civilizace, protože Západ údajně ospravedlňuje hřích, označuje ho za alternativní cestu lidského rozvoje. Kirill uvedl, že tento hřích, kterým je přání svobodně se rozvíjet, je porušením Božích morálních zákonů.

Patriarcha odsoudil snahu lidí o co nejlepší život a tuto západní hodnotu uvedl do protikladu s propagovaným smyslem života ruských občanů, kterým musí být připravenost kdykoli přinést oběť i samotný život na oltář vlasti. V Rusku přitom platí věta: „Je-li Putin, je i Rusko. Nebude-li Putin, nebude ani Rusko.“ Blahobyt jako cíl člověka patriarcha štítivě odsoudil.

Kirill řekl, že v zemi musí existovat jednota ohledně bezpečnosti Ruska. „Mám na mysli nejen bezpečnost v případě možné vojenské agrese, ale také duchovní a morální bezpečnost, tedy zachování našich hodnot, které jsou do značné míry formovány tradičními náboženstvími Ruska,“ uvedl.

Každý, kdo nebude tuto jednotu vyznávat, má být podle Kirilla prohlášen za vlastizrádce a potrestán.

Dospělé obyvatelstvo pravoslavná církev zpracovává dostatečně. Rezervou by mohly být děti, ale na ty se působí jinak. Zapojuje se Děda Mráz.

Exilový ruský server The Insider, který Kreml v Rusku blokuje, přinesl reportáž z velké moskevské jolky. Organizátoři prohlásili, že se rozhodli „modernizovat“ klasický dětský svátek přidáním umělé inteligence a robotů. Hlavním obsahem představení však nebyly inovace, ale demonstrativní patriotismus, „tradiční hodnoty“, genderové rozdělení rolí a nostalgie po Sovětském svazu.

Jedním z ústředních témat představení se stal obraz Dědy Mráze správné národnosti a identity. Divákům bylo vysvětleno, že v Rusku existuje mnoho Dědů Mrázů – „téměř tolik, kolik je národů naší velké vlasti“. Je to jakutský, karelský, tatarský a další. Ale všichni jsou „ruské, nikoli západní“ národnosti. Smysl to nedává, jenže o smysl tady evidentně nejde.

V jedné z epizod jsou divákům promítány archivní záběry jolek ze stalinské doby. Poté se klade otázka: „Co je třeba udělat pro záchranu Nového roku?“ Odpověď je nabídnuta téměř okamžitě: „Možná znovu sjednotit všech patnáct sovětských republik?“

Je to v souladu s Putinovou směrnicí, že rozpad SSSR byl největší geopolitickou katastrofou 20. století.

Děti si to zapamatují.

Výběr článků

Načítám