Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Co by na to řekl prostý soudruh z provincie

21. 12. 2020, 9:43
Novinky, Alexandr Mitrofanov

V mládí jsem rád čítával časopis Korea. Velký vůdce Kim Ir-sen dokázal dělat sedm věcí najednou. To tam bylo popsáno jako svědectví prostého soudruha z provincie, který otevřel dveře pracovny Velkého vůdce a málem upadl do mdlob.

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Soudruh Kim mluvil do telefonu, redigoval další vydání svých Sebraných spisů, dokončoval práci na nové revoluční opeře, přemýšlel o vývoji země na cestě učení čučche, diktoval vystoupení na stranickém aktivu a hledal na mapě místa pro nové průmyslové podniky. Tak jsem si to zapamatoval.

Prostý soudruh z provincie chtěl v posvátné hrůze zavřít dveře z opačné strany, ale Velký vůdce se usmál, zeptal se, co potřebuje, probral se soudruhem jeho problém a vyřešil ho na místě.

Andrej Babiš je nejen český premiér, poslanec a předseda ANO. Je zároveň šéfem Bezpečnostní rady státu, vládního výboru pro Evropskou unii, Rady hospodářské a sociální dohody, Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, Rady vlády pro zdravotní rizika, Rady vlády pro rovnost žen a mužů a Rady vlády pro duševní zdraví. K těmto deseti funkcím nově přidal jedenáctou. Ustavil se vládním zmocněncem pro očkování proti covidu.

Babiš bude zmocněncem pro očkování sám

Domácí

Prostého soudruha z provincie by už dávno odnesli nohama napřed, kdyby se k těmto hodům přichomýtl. Ale Babiš sílí. Ve svých nedělních kázáních Čau lidi odboural gramatické zábrany a ujišťuje, že dobrý je on a špatná je opozice. Naposledy proto, že mu nechtěla schválit státní rozpočet na příští rok, tak musel kývnout komunistům na krácení peněz pro armádu. Ale to prý nic neznamená.

Podle názoru člověka, který sice měl jen jednu funkci najednou, a to náměstka ministra obrany, ale své práci rozuměl, je to úplně jinak. Na to jsme ovšem u Babiše zvyklí. V říjnu 2017 prohlásil: „Čtyři roky. Já v politice nechci být déle, už jsem jí obětoval šest let svého života… pokud bych byl premiér, sestavil vládu, tak bych tam chtěl být čtyři roky, ne déle.“ Slyšel někdo, že by teď říkal, že příští rok v politice končí? No proto.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Uvedu jednu úvahu z minulého týdne: „Tito lidé byli vychováni za sovětských dob, přičemž v jistém cechovním rámci. Hlavně pocházejí z KGB. Tehdy byli poručíci, dnes jsou generálplukovníci nebo i vyšší šarže. Proto, jestli je to možné takto říci, nasáli s mateřským mlékem právě ty mentální konstrukce, v nichž stále existují.“ To řekl ruský novinář Nikolaj Svanidze o Putinovi a jeho partě. I prostý soudruh z provincie by se ale možná podivil, jak dobře se dá poslední věta uplatnit na Česko. Náhoda?

Reklama

Související témata:

Výběr článků