Očima Saši Mitrofanova: Blbá nálada. Proč? Kdo za to může? Co dál?

Copak malí a střední živnostníci, hoteliéři, hostinští a hospodští, ti to dělají už dávno, protože by si jinak museli připadat jako rohožky, při vědomí toho, co s nimi tato vláda provádí. Už mluví o občanské neposlušnosti v ulicích.

Ale když budete zjišťovat, jak reagují na PSÍ kusy tohoto kabinetu lidé, kteří se jen snaží dlouhé měsíce dodržovat nařízení této vlády, narazíte na velmi, hodně, mimořádně záporné emoce. A zmíněný zákaz prodeje kávy s sebou, vrchol zdeúřední pitomosti a odtrženosti od života, zapůsobil jako píchnutí špendlíkem, po kterém trpělivost došla.

Kdo za to může? Vláda se snaží celou dobu obyvatelům namluvit, že na vině jsou oni, protože nedodržují předpisy. Mají je dodržovat, to se omluvit nedá. Jakou nadlidskou krotkost musí ale lidská bytost v sobě míti, aby šašků příkazy uposlechnouti dokázala? (Omlouvám se za zastaralou češtinu, ale chce se mi nadávat, tak to vychýlím aspoň do téhle podoby.)

Když ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) apeluje na lidi na své tiskové konferenci, aby používali respirátory a roušky, a přitom si opakovaně sahá na svou vlastní roušku, ač je to zakázáno, co má člověk dělat? Rozflákat televizi? Ta je příliš drahá, aby padla nikoli za vlast, ale kvůli této nejapné partě ze Strakovky.

Když se premiér omlouvá, že vydal tak blbé usnesení s tou kávou, že mu sám nerozumí, a přitom ho podepsal, má štěstí, že neslyší, co mu na to říkají stovky tisíc lidí, z jejichž úst se linou zvuky jeho uchu nemilé. Ba sprosté.

Když první vicepremiér říká, že premiér není žádné terno, ale že s ním stejně budou ve vládě; místopředsedkyně vicepremiérovy strany a ministryně uvádí, že z této vlády neodejdou, a my víme, že pro ni je premiér debil, který dělá jenom bordel, co si potom máme myslet o lidech, kteří se smiřují s tím, že jim velí debil? Že jsou, dejme tomu, imbecilové?

Vybavuji si rok 1988 a první půli 1989, kdy měl člověk pocit, že v tehdejším dusnu sedí na všech rozhodujících místech právě ti debilové, sem tam nějaký blbeček, abych parafrázoval klasiky. Když to potom prasklo, nikomu jich nebylo líto. Včera vydaný průzkum přivolává naději, že se to v jiných kulisách může zopakovat.