Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Ruská realita – Alex Švamberk

Záběry hořící Kyjevskopečerské lávry působily apokalypticky. Plameny olizovaly chrám na seznamu kulturního dědictví UNESCO, ze kterého stoupal dým. Ukrajinci tam našli trosky ruského dronu Geraň 2, který zřejmě na stavbu dopadl.

Foto: David Neff, Novinky

Alex Švamberk

Článek

Rusové se ale tentokrát nemohli radovat, co se jim podařilo zasáhnout. Kyjevskopečerská lávra je mimořádně důležitá i pro ruské pravoslaví, její historie sahá do 11. století. Spojována je s tradicí mnišského života na Rusi a je s ní spojeno také mnoho světců.

Úspěšným zásahem se moc chlubit nešlo, zvláště když kágébák Putin pro upevnění své moci pravoslavnou církev využívá a ohání se jí jako štítem proti dekadentnímu Západu. Kyjevskopečerská lávra se stala jádrem sporů mezi oběma zeměmi stala už dříve. Když se ukrajinská církev stala autokefální, tak už neměla spadat pod moskevský patriarchát, což Rusku vadilo.

Protože vůdcové jsou obecně neomylní a nikdy nemohou přiznat žádnou chybu, muselo Rusko vymyslet nějakou skazku. Logicky by se nabízelo, že dron mohl zabloudit, protože byl rušen ukrajinskými prostředky radiolektronického boje, které ho zmátly, takže spadl jinam, než bylo plánováno. Ale pořád by do chrámu dopadl ruský dron.

Ruské ministerstvo obrany proto přišlo s hypotézou, že do Kyjevskopečerské lávry dopadl interceptor amerického protiraketového systému Patriot, který selhal, protože už měl prošlou životnost. Bohužel se ruští propagandisté nedohodli, a tak poradce vládce okupované Doněcké oblasti Jan Gagin řekl, že v chrámu založili Ukrajinci požár sami, aby zamaskovali rozkrádání relikvií.

Na přesné příčině ale nesejde. Na Ukrajinu by nedopadaly žádné ruské drony, kdyby proti ní Putin nevedl válku. Pokud by nevypouštěl drony a rakety, tak by Ukrajinci nepotřebovali odpalovat drahé střely do systémů Patriot, kterých je po válce v Perském zálivu nedostatek.

Rusko však žije že v jiné realitě: Říká, že se brání ukrajinské agresi a roztahovačnému NATO. Jenže to se naposled rozšířilo o dříve neutrální Švédsko a Finsko právě kvůli válce na Ukrajině .

Rusko také trpí stihomamem. Když se k ruské fregatě Admiral Grigorovič přiblížila na půl kilometru britská plachetnice se dvěma důchodci, tak po ní ruští matrósi začali střílet. Ruský kapitán měl pocit, že se nebezpečně přibližuje, tak na ni nechal pětkrát zatroubit. Z

Změnu kurzu plachetnice považoval za nedostatečnou, tak po dalším zatroubení následovala střelba do vzduchu. Co kdyby se na ní skrýval James Bond pověřený úkolem zmocnit se ruské fregaty plující bez zapnutého transpondéru, aby proradní Britové mohli prozkoumat její supermoderní vybavení.

Tu skutečnou realitu ale naplno pociťují ruští řidiči, kteří čekají v dlouhých frontách u pump, aby si natankovali, protože Rusko navzdory ohromným zásobám ropy nemá dost benzínu a nafty.

Ukrajinské útoky na ruské rafinérie přinášejí výsledky, tak jako přinášely výsledky angloamerické na továrny na výrobu syntetického benzinu v Třetí říši a Protektorátu. Kdyby Putin netrpěl megalomanskou touhou zapsat se do historie jako obnovitel impéria, mohli by v klidu tankovat.

Propaganda sice funguje v Rusku dobře, za vše mohou Ukrajinci, ale i Rusy čím dál častěji napadne, že už by se Putin nějak mohl domluvit na konci války a netrvat na dobytí dalších území. Takhle si přece nemohou ani dojet autem na okupovaný Krym.

Výběr článků

Načítám