Článek
Skoro stotisícový dav v centru Prahy a několik skromnějších akcí různě po republice nelze brát na lehkou váhu. Avšak interpretovat zdroje neklidu a záměry účastníků není tak snadné. O to se celý týden pokoušeli političtí hráči.
Demonstrace nebyly jednoznačně protivládní, jakkoli se týkaly dění uvnitř a kolem kabinetu Andreje Babiše. Hnutí ANO se ve svých reakcích moudře drží zpátky, aby na sebe nepoutalo pozornost potrefené husy. Už vůbec nešlo o iniciativu opoziční. Jako takovou se ji snažili shodit Motoristé sobě. Opozici protesty lahodí, několik jejích předáků se jich zúčastnilo, ovšem pořadatelé dohlédli, aby si na jejich ohni svou polévku nepřihřála. Shromáždění nebylo ani aktivem podporovatelů prezidenta. Pavlův fanklub se dostavil v hojném počtu - na místě nebyla nouze o motorkářské rekvizity, flanelové košile ani prezidentovy portréty. I on však tvořil jen část mozaiky.
Bezprostředním spouštěčem byl incident, jehož se dopustil ministr zahraničí Petr Macinka vůči prezidentu Petru Pavlovi. Arogantní smsky, jimiž přes poradce v nočních hodinách vyhrožoval hlavě státu odvetou, pokud nejmenuje Filipa Turka do vlády. Jistě, pára ve společenském tlakovém hrnci se začala hromadit už dřív. (Dosazení Tomia Okamury do čela Poslanecké sněmovny, jeho performance s ukrajinskou vlajkou a novoročním projevem.) Premiéru Babišovi se ale daří držet stranou.
Aktivismus koaličních partnerů nepodporuje, od nejkřiklavějších projevů - Macinkových nočních zpráv a Okamurovy řeči - se distancoval. Působí dílem jako oběť, dílem jako trpělivý rodič napravující vylomeniny neposlušných dítek. Excesy partnerů mu dokonce pomáhají nebýt hlavním terčem protestů. S prezidentem uzavřel příměří, zahraničně politické otázky budou řešit bez rušivé Macinkovy přítomnosti.
Ani opozici se na roztržce mezi Hradem a Černínským palácem vydělat nepodařilo. Její pokus o vyslovení nedůvěry vládě pár týdnů po hlasování o důvěře působil jen jako ukvapený, předem prohraný a přenáhlený požadavek.
Nedělní Staroměstské náměstí připomnělo, že občanská společnost bdí. Mezi demonstranty převládali ti volbami zklamaní, jako celek by si je ale nemohl přivlastnit žádný z politických táborů. Přišli voliči Pavla i Motoristů sobě, vlády i opozice. Hanba se provolávala Macinkovi, který se na pranýř vyškrábal sám. Neurvale vymáhal vysoký úřad pro kamaráda, jenž se pro jeho výkon sám diskvalifikoval.
Obdobně by se protestovalo, kdyby nepřípustně vztahoval ruku po moci kterýkoli z politiků. Praha už vypískala i přímo voleného prezidenta, když jednal svévolně.